Bookish journey

Jana je puberťačka a jak to tak bývá, občas si něco usmyslí. U ní to není jinak a na svá bedra si uloží těžký úkol. Chce studovat japanologii a do Japonska se někdy podívat. To se jí splní a vysloví velké přání - chtěla by tu zůstat navždy. Naneštěstí se Janě její sen splní a zůstane uvězněna v rušné čtvrti Šibuja zaseknutá ve své sedmnáctileté podobě. 

Její druhé já žije poklidným životem v Praze, kde studuje svůj vysněný obor. Se svým spolužákem překládá povídku autora, který ji naprosto dostal a z hledání informací o jeho osobnosti se stává něco osobnějšího.

O hledání cesty k odlišné kultuře, o nejednoznačnosti reálného světa a o ošemetnosti splněného snu.

Kniha mne zaujala už když vycházela, což jsou nějaké dva roky zpátky. Nebyl ale čas - znáte to - a nějak jsem na titul zapomněla. Nedávno jsem se ale prohrabala svým "co bych chtěla přečíst" seznamem a našla tam právě Probudím se na Šibuji. Dostala jsem fakt potřebu si to přečíst a napsala si o ni Palmknihám. Moc ji tímto děkuji, že mi e-knihu poskytli k recenzi.

Styl psaní je fajn a autorka si hovorovou češtinou získá i mladší čtenáře, kteří teprve s takovými knihami začínají. Příběh je fajn, nic moc složitého na pochopení, a přesto hltáte každé další slovo. Kniha se čte v podstatě sama a stránky otáčíte ani nevíte jak. Určitě oceníte i humor, kterým je titul plný. Nejednou se fakt zasmějete (ehm, v dopravních prostředcích je čtení trochu nebezpečné). Pokud také máte rádi malé romantické linky, tak i tady si přijdete na své. Žádnou cukrovku nedostanete, přesto se budete culit nad některými momenty.

Prostředí máme hned dvě - Prahu a Šibuji v Japonsku. Naprosto odlišná místa, která ale mají něco společného. Na obou totiž najdeme Janu, která nám lokality (hlavně tu japonskou) přiblíží. Lehce nakoukneme i do kultury obou národů takže pokud vás zajímá tajemné Japonsko, třeba nebude na škodu po knize sáhnout.

Nevím proč, ale k hlavní hrdince jsem si moc cestu nenašla. Není to plochá postava, má dobrý smysl pro humor a pije pivo. I když jsem s jejími názory určitým způsobem sympatizovala, nejednou mne rozesmála, přesto mi u ní něco chybělo. Nenajdete u ní ani nic příliš otravného, co by vám na ní vadilo. Občas udělá chybu a dokáže se k ní postavit, což je určitě fajn věc. Ale... stejně. Jde asi jen o můj osobní pocit.

Na knize mi nic vyloženě nevadilo. Do knihy jsem šla bez jakýchkoli očekávání - prostě jsem chtěla vědět, co mi česká autorka nabídne. V krátkosti musím říct, že jsem spokojená a jestli A.Cima ještě něco napíše, ráda si to přečtu.

Obálka bez debaty zaujme. Působí frekventovaně a celkově vystihuje rušné ulice v Japonsku. Může se zdát přeplácaná, ale není celý ostrov taky takový?

Dlouho jsem přemýšlela, komu bych Probudím se na Šibuji doporučila a bude to hlavně kategorie mladých čtenářů, kteří se chtějí posunout do literatury pro dospělé. Určitě nejde o "ženské" čtení, takže se knihy může pustit opravdu kdokoli.

Moje hodnocení

Hirce chybí ocas. A to je problém. Ne ani tak estetický, ale je to věc života a smrti. Od svého otce se ve svých patnácti letech dozví že nepatří do tohoto světa, ve kterém vyrůstala. Místní lidé její rasu nazývají Slepí a jde o zrůdy z neznámých končin. Člověk. Navíc není sama, kdo v poslední době prošel tajemnými branami. A k tomu začíná velká mocenská hra. 

Kniha: 5/5

Obálka: 4/5

Moc děkuji Megaknihy za laskavé poskytnutí Ódinova dítěte k recenzi. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji zakoupit tady.

Společnost v Anglii je rozdělena na dvě poloviny. Čistá britská rasa má ve všem první a jediné slovo a pohrdá nad Drekky, kteří jsou podřadní a jsou dobří pouze na špinavé práce, kterých se Čistí štítí. Neustále žijí ve strachu, že jim seberou děti a nikdy je již neuvidí. 

Hošiko je dívka, kterou odvedli od vlastní rodiny a musí předvádět nebezpečné kousky v jednom z mnoha cirkusů. Pohybuje se s ladností a lehkostí na vysoké hrazdě. Všichni čekají na okamžik, až při představení spadne a zemře - pro pobavení lidí.

Ben se narodil do společensky vhodné rodiny. Jeho matka je političkou, která bojuje a znepříjemňuje životy všem Drekkům. 

Jednoho dne jde Ben se svou matkou, otcem a bratrem na jedno z několika cirkusových představení, kde vystupuje i Hošiko. A tam se tihle dva poprvé potkají a poté si uvědomí, že jejich životy už nebudou nikdy stejné jako dřív.

Moje hodnocení

Kniha: 3,5/5

Obálka: 5/5

Za laskavé poskytnutí této knihy moc děkuji Knihy Dobrovský a pokud vás Poslední číslo zaujalo, ukázku si můžete přečíst tady a rovnou si ji i na tom samém odkaze pořídit. :-)

Na podzim roku 1960 žije Angie Glassová idylický život ve svém rodném městě Wisconsin. V jednadvaceti se vdala za okouzlujícího, hezkého Paula, a právě porodila chlapečka. Ale jeden telefonát jí navždy změní život.

Když Ruby informuje Angie a Paula o tom, že její otec spáchal sebevraždu a matka je nezvěstná, všeho nechají a letí do malého města Stonekill v New Yorku, aby Ruby podpořili.

Angie si myslí, že pomůžou nešťastné mladé neteři nést zármutek, ale Ruby je složitá a záhadná sedmnáctiletá žena, která odmítá jakoukoliv péči. Angie zůstává v Henryho a Siljiině úžasném a ultramoderním domě na okraji lesa. Čím více se dozvídá o komplikované rodině Skleněných, tak začíná zpochybňovat samotnou strukturu svého vlastního manželství.

Kniha provádí čtenáře Siljinými vzpomínkami, díky kterým objevuje Angie pravdu. Ruby strategicky rozebírá poměr svých rodičů, odhaluje příběh o lásce, tajemství a konečné zradě.

Kniha: 5/5

Obálka: 5/5

Za laskavé poskytnutí Skleněného lesa k recenzi mockrát děkuji Knihy Dobrovský. Pokud vás titul zaujal, můžete si přečíst ukázku na tomto odkaze, kde si jej můžete i zakoupit.

Hezký den knihomolové,

únor uběhl jako voda a máme tu vlastně první jarní měsíc. :-) Hned se lépe vstává, když sluníčko začíná hřát už o půl sedmé a hned je větší energie (nejen) ke čtení. Jak tedy vypadal můj knižní únor?

První knihou tohoto měsíce byl Oheň probuzení od A. Ryana. Pěkná bichle, která by se dala celkem v klidu proškrtat, ale nemáte to srdce - ty popisy jsou aspoň dobře napsané. Pozitivem určo je, že vám chvíli vydrží. Celý článek si můžete přečíst na tomto odkaze. 

Dvojkou se pyšní sbírka básní (na kterou jsem ještě nenapsala žádný článek - ups) O princezně, která se zachránila sama. Na svědomí ji má Amanda Lovelace. Jde o milou a dost feministickou knížečku, která je trochu netradiční svým formátem. Na druhou stranu jde o skvělý fotogenický kousek. Jen mrkejte! Víc vám zatím neprozradím. 

Číslo tři nosí Renegáti od Marissy Meyer. Nekonečný souboj mezi padouchy a superhrdiny nekončí a jak je vidět, téma je stále populární. Nedivila bych se, kdyby právě tahle kniha přivedla (hlavně) mladé lidi ke čtení. Více v článku a prokliknout se na něj můžete tady.

Také jsem se chtěla konečně pustit do My jsme legie. Bobiverzum je série, kterou mi všichni moc doporučovali a já neodolala. Skvělá scifárna plná humoru a moderní technologie. Více najdete v článku na tomto odkaze.

Trochu překvapením se pro mne stala kniha Ticho a vřava - čtvrtá přečtená kniha. Napsal ji N. Sirees, který pochází ze Sýrie. I když je poměrně tenoučká, má v sobě obrovské poselství. Připomíná minulost, říká, co se děje dnes a varuje před tím, co by mohlo být. Celý článek najdete tady.


Nemohla jsem už déle odkládat Kouzelnici od Sebastiena de Castella. Kočkoveverčák mi od minule opravdu chyběl a po třetím díle jsem se ho zase trochu mohla nabažit. Konec je ještě napínavější než u jedničky a netrpělivě vyhlížím čtvrtý díl a moc se těším na jeho obálku. Článek ještě nevyšel, ale snad brzy se k němu dostanu. #jsemveskluzu


Také jsem dostala možnost si přečíst Kinga od T. M. Frazier. Trochu eroťárna, která v sobě má i pěkné myšlenky. Ty si ale budete muset vytáhnout z velkého množství sprostých slov a trochu předvídatelného děje. Určo kniha ale stojí za pozornost. Článek najdete tady.


No a posledním (sedmým) titulem je Skleněný les od C. Swanson. Jde snad o nejlepší thriller, který jsem za poslední půl rok četla. Takže tak. Článek už také vyšel a můžete si jej rozkliknout na tomto odkaze.


A co vy a knižní únor? Dejte vědět do komentářů! :-)

Hodnocení