Autor: Petra Soukupová

Žánr: pro děti a mládež

Nakladatelství: Host

Počet stran: 216

Série: -

Mila, Petr, Katka a Franta jsou divní. Nebo si to o nich aspoň ostatní myslí.

Desetiletá Mila má ráda zvířata — zvlášť hmyz a ze všeho nejvíc pavouky. Taky se umí „ztratit ze světa“. Když se na něco soustředí, všechno ostatní pro ni přestane existovat.

Petr chodí do čtvrté třídy, ale vypadá na prvňáka. Umí skvěle kreslit a v noci nemůže spát. Bojí se totiž tmy. Vlastně ne tmy, ale toho, co se v ní skrývá. A když už usne, zdají se mu hrozné sny.

Katka nemá žádné kamarády, připadá si tlustá a ošklivá. Bojí se mluvit s lidmi a šťastná je jenom tehdy, když si čte.

Franta má nemocné nohy a musí chodit o berlích. Je naštvaný na své postižení a bývá na lidi zlý. Baví se natáčením videí na YouTube, hlavně takových, v nichž provokuje ostatní.

Tihle čtyři se náhodou potkají. Na začátku nejsou ani přátelé, spíš divné děti, co spolu tráví čas. Pak ale společně naplánují útěk z domova a zažijí něco, na co se nezapomíná.

Pustila jsem se do audio podoby na doporučení kamarádky a moc jí tímto děkuji, že mi ji doporučila. Asi bych se ke Klubu jinak nedostala a minula by mě, což by byla takto zpětně velká škoda. Taky mám pocit, že kdybych knihu četla klasicky z papíru, neměla by takové kouzlo. Některé věci je prostě lepší poslouchat a tuhle audio doporučuji všemi deseti. Je vhodná i pro ty, kteří této formě čtení moc neholdují, ale přesto by tomu chtěli dát šanci - především je relativně krátká a já ji zhltla za jediný den. 

Mnohdy to dospělým ani nedojde, ale do určité míry se děti potýkají s různými problémy, které je ale můžou ovlivnit do konce života. A mnohdy o tom ani neví. Začíná se to řešit čím dál více a Petra Soukupová tomu významně pomohla. Klub divných dětí vlastně není o divných dětech, jen prostě nezapadají mezi většinu a schytávají to od nich. Přemýšlí nad věcmi, na které je možná ještě čas. Přesto se tito "outsideři" mezi dětmi najdou a stanou se dobrými přáteli, kteří se rozhodnou pro velký krok, který jim vlastně změní život. 

Je vlastně neuvěřitelné, jak autenticky hlavní postavy působí. Autorka si moc hezky pohrála s tím, jak vůbec děti přemýšlejí a jejich psychikou. Ještě o několik levelů celkový dojem vylepšila audio verze, protože všichni ji namluvili naprosto skvěle. To, jak vkládali do charakterů nechápavost, nevěřícnost či rozhořčení, bylo úžasné a já prostě nemohla přestat poslouchat (den před didaktickým testem z českého jazyka, ehm). 

Vím, moc jsem tu toho nesdělila. Klub divných dětí mi po měsíci stále vězí v hlavě a stojím si za tím, že by si je měl poslechnout/přečíst každý. Doporučuji jak mladším, tak starším čtenářům, protože každý si z toho odnese něco. Ujištění, že není divný nebo pochopení pro děti, které nezapadají do kolektivu. Velmi brzy se k poslechu vrátím, což už samo o sobě něco znamená (já a čtení/poslouchání knih podruhé nejsme moc kamarádi).