Autor: Kristýna Sněgoňová
Žánr: detektivka s prvky fantasy
Nakladatelství: Epocha
Počet stran: 464
Série: -
Děj
Krev pro rusalku je takovou menší pozvánkou do světa lidí a víl. Ty pracují v bordelech, které lidé navštěvují poměrně dost často. Zní to jako idylické soužití? Tak to ani náhodou. Pokud zaplatíte, sice se vám rusalka promění v koho si přejete, ale tady nejde o peníze... Platí se totiž krví, lidskou krví nejlépe. Dominik Stolbenk se souhrou takových lehce náhodných přešlapech dostane do celkem svízelné situace, ze které se jen obtížně bude dostávat ven. Navíc do rukou dostane případ mrtvé víly, který musí vyřešit.
Hodnocení
Asi všichni víte (pokud mne sledujete už nějakou dobu), že jsem velkým fanouškem Projektu Kronos a jeho autora, Pavla Bareše. Mno a právě tenhle člověk (celkem vtipným způsobem) doporučil právě Krev pro rusalku, pokud máte rádi trochu té temné "atmošky" a krev a víly, které jsou velmi krvelačné a těžko se dostávají pod jakkoli zdánlivou kontrolu. Takže asi všechno k tomu, proč jsem se do téhle bichličky. (která se mimochodem nedá zařadit ani do knihovny, aby se vůbec někam hodila)
Jak jsem zmínila již výše, když tuhle věc doporučoval sám autor PK, tak to prostě musí být super čtení. Má očekávání byla poměrně vysoká a ohledně stylu psaní byla určo splněna. Autorka píše čtivě a rozhodně se čtenář nenudí. I přes ten pomalejší začátek, kdy solidně předvedla svou výřečnost v psané podobě, a že je to v podstatě druh umění. Bylo také hodně znát, že nálada hlavního hrdiny bylo to pravé a projevilo se to i na stylu, jakým byla kniha napsaná.
Svět se bude líbit hlavně lidem, kteří žijí v Brně nebo jeho okolí. Příběh se odehrává v konkrétních ulicích, které doopravdy existují, takže si můžete udělat procházku a představovat si, jak kolem vás prošel Dominik Stolbenk nebo nějaká ta víla, ale zpátky ke knize. Zdejší společnost je ve velmi vyhrocené situaci. Lidé nesnáší víly a naopak. Rusalky jsou velmi silná stvoření, která se v minulých letech nechala (svým způsobem) svázat různými podmínkami, které potlačují jejich podstatu. Nemají stejná práva jako lidé, kteří je považují za odpad přírody. Snaží se je ovládnout, vždyť je to tak vzrušující ovládat bytost, která se několikanásobně silnější než vy! Hned několik postav se v tomto názoru utvrdilo a zastávají jej. Existují i případy, které nabývají poněkud extrémních rozměrů...
Obecně je o mě známo, že mám ráda příběhy temnějšího rázu. Nevadí mi ponurost, krutost, ani krev. Tady mi toho ale přišlo už trošku moc. Všechno má své meze, dávkování prášků nevyjímaje. Dominik neustále také trpí bolestí hlavy a pokud nejde o hlavu, najde si něco jiného. Následně vyvstává otázka, jak vůbec může celou knihu fungovat? V podstatě je neustále zdrogovaný a logicky je dost možné, že mu to nemyslí úplně čistě - i když všechny jeho činy jsou dejme tomu propracované a moc chyb neudělá. (i když mu některé věci fakt nedochází) Nejde o naprostý kiks, či velký nedostatek, ale do mého celkového hodnocení se to promítne.
Obálka napovídá o první velké zápletce, která se v příběhu stane skoro hned na začátku. Je vidět, že si s ní někdo dal práci a snažil se, aby vystihla celkovou atmosféru a lehce napověděla čtenáři, o co vlastně půjde. Určitě dokáže čtenáře zaujmout.
Krev pro rusalku bych doporučila spíše starším čtenářům, kterým nevadí brutalita. Na své si přijde hlavně člověk, který má rád fantasy. Jistým oživením je příměs detektivního prvku, což je u tohoto žánru poměrně neobvyklé. Jistě se vám bude líbit, že se hlavní postava vyvíjí s ubývajícími stránkami. Menším mínusem shledávám fakt, že neustále musel mít po ruce léky tlumící bolest nebo si na ni v jednom kole stěžoval. (ne nahlas, což oceňuji!) Pokud jste si oblíbili například Krutého prince, mohlo by to být to pravé pro vás, pokud se vám líbila krutost světa Holly Black. (jop, nečetla jsem ho, ale zastávám názor, že by se vám tohle mohlo líbit taky)
Svět se bude líbit hlavně lidem, kteří žijí v Brně nebo jeho okolí. Příběh se odehrává v konkrétních ulicích, které doopravdy existují, takže si můžete udělat procházku a představovat si, jak kolem vás prošel Dominik Stolbenk nebo nějaká ta víla, ale zpátky ke knize. Zdejší společnost je ve velmi vyhrocené situaci. Lidé nesnáší víly a naopak. Rusalky jsou velmi silná stvoření, která se v minulých letech nechala (svým způsobem) svázat různými podmínkami, které potlačují jejich podstatu. Nemají stejná práva jako lidé, kteří je považují za odpad přírody. Snaží se je ovládnout, vždyť je to tak vzrušující ovládat bytost, která se několikanásobně silnější než vy! Hned několik postav se v tomto názoru utvrdilo a zastávají jej. Existují i případy, které nabývají poněkud extrémních rozměrů...
Chcete všechno. Vzali jste nám naše hory, naše řeky, vzali jste nám toho tolik a pořád to nestačí. Berete a berete, a přitom umíráte tak snadno, copak není jedno, jestli vás zabijeme, nebo vás necháme zestárnout a umřít ve spánku?Dominik je člověk, který zastává názor dostat všechny tyhle šlapky pod naprostou kontrolu. Sám přiznává, že nejednou obvinil vílu z činu, za který vůbec nemohla. Bojuje, aby neměly naprosto žádná práva. Má pro to také svůj důvod, který je v něm zakořeněný už od útlého dětství. Pokud v jeho blízkosti neuvidíte žádné prášky, nebo o nich nemluví, je to v podstatě zázrak. Je skoro chorobně závislý na chemii, která mu ulevuje od jakékoli bolesti. Přesto v něm občas zahlédnete slabé bílé světýlko, které přežívá v jeho zkažené duši. Není zlý, ale jako malý kluk si prošel špatnými věcmi, které ho doprovází až do nynějška.
Obecně je o mě známo, že mám ráda příběhy temnějšího rázu. Nevadí mi ponurost, krutost, ani krev. Tady mi toho ale přišlo už trošku moc. Všechno má své meze, dávkování prášků nevyjímaje. Dominik neustále také trpí bolestí hlavy a pokud nejde o hlavu, najde si něco jiného. Následně vyvstává otázka, jak vůbec může celou knihu fungovat? V podstatě je neustále zdrogovaný a logicky je dost možné, že mu to nemyslí úplně čistě - i když všechny jeho činy jsou dejme tomu propracované a moc chyb neudělá. (i když mu některé věci fakt nedochází) Nejde o naprostý kiks, či velký nedostatek, ale do mého celkového hodnocení se to promítne.
Obálka napovídá o první velké zápletce, která se v příběhu stane skoro hned na začátku. Je vidět, že si s ní někdo dal práci a snažil se, aby vystihla celkovou atmosféru a lehce napověděla čtenáři, o co vlastně půjde. Určitě dokáže čtenáře zaujmout.
Krev pro rusalku bych doporučila spíše starším čtenářům, kterým nevadí brutalita. Na své si přijde hlavně člověk, který má rád fantasy. Jistým oživením je příměs detektivního prvku, což je u tohoto žánru poměrně neobvyklé. Jistě se vám bude líbit, že se hlavní postava vyvíjí s ubývajícími stránkami. Menším mínusem shledávám fakt, že neustále musel mít po ruce léky tlumící bolest nebo si na ni v jednom kole stěžoval. (ne nahlas, což oceňuji!) Pokud jste si oblíbili například Krutého prince, mohlo by to být to pravé pro vás, pokud se vám líbila krutost světa Holly Black. (jop, nečetla jsem ho, ale zastávám názor, že by se vám tohle mohlo líbit taky)
Moje hodnocení
Kniha: 4,5/5
Obálka: 5/5
