Originální název: A Court of Thorns and Roses

Autor: Sarah Janet Maas

Žánr: dívčí román, pro děti a mládež

Nakladatelství: CooBoo

Počet stran: 440

Série: Dvůr trnů a růží, 1. díl

Děj

Feyer se živí jako lovkyně. Musí živit sebe, otce a své dvě sestry, se kterými moc nevychází. Jednou v lese narazí na vlka a zastřelí jej, aniž by tušila, co je vlk zač. Po několika dnech se před jejich chalupou objeví netvor. Odvádí ji do svého světa, kde je nucena strávit zbytek svého života. Nebo ne? Postupem času se mezi ní a zvířetem (Tamlinem) začne vytvářet jisté pouto. Osud jim ale nepřeje a Feyer bude muset najít způsob, jakým Tamlina i ostatní kouzelné bytosti zachrání. Uspěje nebo jí to bude stát život?

Prvním dílem se otevřelo naprosté šílenství do světa S. J. Maas. Od vydání první knihu uběhl nějaký čas a stále je tato sága tolik úspěšná. Nemohla jsem odolat a chtěla se přesvědčit, kde je pravda a jestli to bude stát za čtení. Jak to dopadlo? Čtěte dál.

Styl psaní byl čtivý a živý (hned se to pokusím vysvětlit, chviličku). Kniha se čte celkem hezky i přes fakt, že čtenář celkem s jistotou ví, jak to dopadne již od první stránky. Není nijak tajné, že příběh je na motivy Krásky a Zvířete. Stále ale můžete najít něco navíc, co text obohacuje a není to jen prostým převyprávěním známé pohádky. Vyprávění je živé z toho důvodu, že celé prostředí působí barvitě, až reálně. Je to, jako byste v tom tajemném světě s Feyer a dalšími opravdu byli a prožívali jejich příběh spolu s nimi. 

V prostředí je vidět kontrast lidského kraje se zemí tvorů, kterých se normální člověk bojí. Čtenáři je představena chudá a k lidem krutá zem, ve které žijí ve strachu a naopak menší ráj na Zemi. Ten je popsán podrobně a člověk opravdu může mít dojem, že jde o Rajskou zahradu (s jistou dávkou nadsázky). K tomu všemu ještě chybí Adam a Eva, aby to byla pravda.

Jedním z motivů je i láska, která je pro původní příběh typická. Ve Dvoru trnů a růží dostává poměrně dostatek prostoru. Pokud nejste až takovým fanouškem romantiky, nemusíte se bát, že se od sebe dva hlavní aktéři ani nehnou. Je podána takovým nenuceným způsobem (ze kterého nedostanete cukrovku – jsem živoucí důkaz).

Feyer je silná hrdinka. Takto by ji popsalo celkem dost fanoušků této série. S tímto tvrzením souhlasím i nesouhlasím. Ano, je celkem statečná, odvážná a nebojí se trochu riskovat. Navíc má dobrý smysl pro humor a dokáže člověka pěkně uzemnit. Postupem času mi ale přišlo, že její typická drsnost si udělala výlet a jednoduše se už nevrátila. Když nic jiného, je vidět jistý vývoj hrdinky a co dokáže láska udělat i se sebesilnějším člověkem.

Plusem k dobru je jistě fakt, že autorka si dala slušnou práci s vedlejšími postavami a čtenář si je mohl oblíbit. Pokud jste slyšeli něco o dalších dílech, jistě víte, že některé z nich budou mít dost prostoru ve třetí knize (takže doufám, že se k ní dohrabu, protože tohle mě fakticky zajímá!).

Obálka je pěkná a dokáže na sebe strhnout pozornost někoho, kdo hledá něco oddechového na čtení. Souvisí s dějem, mně osobně na ní něco chybí.

Pokud vám Dvůr trnů a růží moc nesedl, rozhodně bych Dvůr mlhy a hněvu hned neodsuzovala. Jde podle čtenářů všeobecně o zatím nejslabší knihu ze série.

Knihu bych doporučila čtenářům, kteří hledají něco jednoduchého a oddechového ke čtení. V knize se objevuje romantická linka, která je však podána nenuceně a neměla by vám tudíž vadit. Na své si však přijdou i fanoušci „slaďáren“. Jde o celkem nadprůměrné čtení, které potěší převážně ženy.

Kniha: 4/5

Obálka: 4/5