Je léto roku 1903 a v New Yorku se začínají ztrácet děti a nejen to – objevují se i mrtvá těla. Italským přistěhovalcům přicházejí denně několik desítek či stovek dopisů s výhrůžkou smrti, jestli nezaplatí nebo neodejdou z města. V hlavičce dopisu je vždy symbol černé ruky. Detektiv Joseph Petrosino, přezdívaný také jako italský Sherlock Holmes, toto nechce nechat jen tak a pouští se do dlouhého boje. Proti komu? Tato „organizace“ nemá žádnou tvář...

Brzy už ale nejde jen o New York, aktivity Černé ruky se rozšíří za hranice a nejde už jen o přechodný problém.

Styl psaní je jednoduchý – jde o objektivní popis událostí, které se staly na počátku 20. století. Malým bonusem jsou poznámky, které se týkají použitých útržků z různých článků a autor je zakomponoval do svého textu.

V knize je podrobně popisována doba mezi roky 1903 až 1909. Sledujeme hlavní postavu, jak bojuje proti zvěrstvům, která páchá jeho vlastní lid. J. Petrosini stojí na straně Ameriky a chce jeho obyvatelům dokázat, že Italové nejsou špatnými lidmi – to jen někteří jedinci se rozhodli ukázat ve špatném světle a celý kontinent dělá, jako kdyby každý člověk s italskými kořeny byl špatný. Má to však velmi těžké, protože i on se potýká s nenávistí skoro na každém kroku. Brzy si ale získá respekt nejen mezi některými svými kolegy, ale zároveň se stane miláčkem široké veřejnosti. Jak to tak v životě bývá, jednou je nahoře a někdy zase na dně. Potýká se s poměry tehdejší doby, leckdy používá metody, které jsou v rozporu se zákonem – co má ale dělat, když nadřízení stojí proti jeho návrhům, jak situaci s Černou rukou vyřešit? Policie ještě neměla propracované postupy pro hledání zločinců či vrahů a neexistovala ani FBI. Všechno bylo založeno na informátorech a významných kontaktech.

I Petrosini je člověkem, který by chtěl mít jednoho dne rodinu. Jeho povolání jej ale vystavuje neustálému ohrožení na životě. Přesto tu čtenář najde vedlejší linku, která popisuje Petrosiniho soukromý život z tohoto úhlu. Není to však nic rozsáhlého a stále převažuje téma, kterým je Černá ruka.

Jde o čtení, které čtenáře vzdělává mnohem efektivnějším způsobem, než nějaké učebnice dějepisu, které se používají ve školách (z vlastních zkušeností mohu říct, že je to přinejmenším zábavnější). Oživením je jistě použití citace z knih, které od té doby vyšly, útržků z novinových článků, zpovědí, osobních dopisů a podobně. 

Obálka úzce souvisí s dějem. Je velmi hezky zpracovaná a dokáže čtenáře zaujmout právě díky ní.

Titul bych doporučila těm, kteří se zajímají o historii, mafii nebo i studentům, kteří se chystají psát písemnou práci na toto téma. Kniha ale zaujme i čtenáře hledající třeba něco trochu jiného, než po čem normálně v knihovně/knihkupectví/atd. sáhnou.

Kniha: 4/5

Obálka: 5/5