Jednou večer pozoruje Tyler Dupree noční oblohu se dvěma nejlepšími kamarády - Jasonem a Diane. Najednou však hvězdy zhasnou a Měsíc zmizí. Místo Slunce svítí jen nějaká umělá náhražka. Co se to děje? Děje se Spin a konec světa je na dohled. Zachrání někdo lidstvo a planetu? 

Spin mi půjčil kamarád s tím, že si knížku musím přečíst. Na jeho doporučení jsem se do ní opravdu pustila, protože anotace zní zajímavě a už delší dobu mi chybělo sci-fi (protože fantasy žejo). Jaký je tedy můj názor po dočtení?

Začnu pozitivně. Autor píše čtivě a po každé kapitole má čtenář potřebu číst dál. Je tu jedno velké ALE. A tím je příběh. Sám o sobě nepřináší nic moc nového. Základ je na stejné bázi jako polovina titulů zabývajících se takovým tématem. Velkou roli v ději hraje fyzika, která všechno oživuje (nebo pohřbívá?). Malým mínusem je fakt, že jestli jí nerozumíte, nezajímáte se o ni či se jí nevěnujete, (jako já), může se stát, že všechny tyto pasáže přeskočíte, jelikož tomu nebudete rozumět nebo vás to přestane bavit číst. V nejlepším případě se vám to bude fakticky líbit (což by bylo nejlepší). Musí se ale uznat, že i když se to může zdát nudné, čte se to dobře. I když jste třeba četli sto titulů s podobným námětem, děj je pro vás předvídatelný, stejně chcete vědět, jak to skončí.

Celé se to odehrává na Zemi - takové, jakou ji známe my. Od jisté doby zmizí hvězdy i Měsíc. Místo Slunce svítí nějaká jeho náhražka, ale stále jsme na Zemi. Konkrétně v Americe. Příběh se stále někam posouvá. Lidé nakouknou i do vesmíru. Kam konkrétně? To si budete muset přečíst. 

Ano, uvědomuji si, jaká je v tom ironie. Jsem schopný citovat z článku v časopisu, o kterém jsme se bavili, a můžu vám říct, co si dala v Champs na večeři... ale z našeho milování nezůstalo víc než jedna bledá vnitřní momentka: slabě osvětlený pokoj, vlhký vítr otáčí vřetenovými ozdobami z látky v otevřeném okně, její zelené oči blízko mých.

Hlavní hrdiny máme hned tři. Prvním z nich je Tyler, z jehož pohledu má čtenář možnost se po celou dobu dívat na svět. Dále tu máme dvojčata Jasona a Diane. Už od útlých let je jasné, že Jason je velmi nadané dítě a Diane taktéž. Mezi Tylerem a nimi je patrný intelektuální rozdíl, přesto jsou vztahy mezi nimi upřímné. Postupem času se samozřejmě všichni vyvíjejí - sledujeme jejich dětství plynule až po dospělost, ve které jejich přátelství stále trvá. Občas se jejich cesty rozejdou, ale vždy se nakonec zase setkají. Jejich vztahy jsou opravdu specifické. Mají k sobě navzájem silné pouto a je vidět, že by pro sebe udělali naprosto cokoli. Nechybí tu ani zprvu nešťastná láska, která postupně graduje a ovlivňuje do jisté míry osudy postav.

Pominu fakt, že fyziku nemám zrovna v lásce a pasáže, které jí byly zasvěceny, jsem moc nepobrala. S tímto uvědoměním jsem do čtení šla. Co ale neprominu je použitá terminologie, kterou autor v několika případech nevysvětlil, a to hlavně ke konci knihy. Možná je kniha určena více zasvěceným čtenářům, přesto pár řádků s vysvětlením (co kdy kde nebo jak) by neuškodilo. Něco šlo samozřejmě odvodit, přesto by bylo lepší konkrétní upřesnění, jak to pan autor zamýšlel. Někde čtenář musí získat povědomí o pojmech (hlavně když byly použity poprvé). Závěr byl celkově trochu více uspěchaný, což odkazuje i na tu nevysvětlenou použitou terminologii.

Spin je knihou s uzavřeným koncem, která zároveň může čtenáře lákat k domýšlení událostí po skončení dějové linky.

Obálka k příběhu ladí a je vkusná. Nejde sice o žádný skvost, ale rozhodně neurazí.

Titul bych doporučila čtenářům, kterým se líbí téma zkázy lidské civilizace nebo upřednostňují sci-fi v kombinaci s fyzikou. Spin by se mohl líbit i lidem, kteří hledají útlejší svazek a chtějí se pustit do něčeho jiného a nového.

Moje hodnocení