Hodnocení

Autorka zvolila jednoduchý a srozumitelný styl psaní, který ocení jak starší, tak i mladší čtenáři. Celkově příběh působí odlehčeně, i když se v něm řeší poměrně zásadní témata - např. vývoj společnosti, což je neustále aktuální téma. Protože proč bychom nemohli skončit jako obyvatelé světa v Devíti dnech? Jsou patrné dystopické prvky, které však na můj vkus nemají tolik využitého potenciálu. Je tu odbojová skupina lidí, co ale ti obyvatelé, kteří se nové vládě "podvolili"? Vyskytují se sem tam informace, že některé podrobené město usiluje o oproštění od velkého vlivu víry - proč? Jistě je to zajímavé téma, které by mohlo čtenáře zajímat. Nechybí ani romantika, která je poměrně nenásilně vložena do děje.

Země je po velké válce a je to patrné i na prostředí. Města jsou pod kontrolou Víry, pak tu máme Povstalce, kteří se skrývají za Hranicemi, kam se obyčejný člověk bojí vstoupit. Svět za nimi je nebezpečný, protože v divočině žijí nebezpečná zvířata.
Rozhodně oceňuji "politické systémy" obou stran, neshody či šarvátky uvnitř jednotlivých táborů a jejich plusy i mínusy. Líbila se mi propracovanost a taková "zkaženost" celého světa a jeho obyvatel. Cítila jsem tu beznadějnost, kterou cítily snad všechny postavy.

Hlavní postavy tu máme dvě - Seru a Leeho. Začnu se Serou. Na začátku je dejme tomu odvážná odbojářka, která se umí o sebe postarat. Postupem času čtenář možná o jejích schopnostech začne pochybovat. Po několika desítkách stran se z ní stává žena, která je v podstatě závislá na pomoci a chová se přinejmenším nelogicky. Její vývoj jde od desíti k pěti. I když jí je přes pětadvacet, chová se někdy (příliš) jako puberťačka (kdo na druhou stranu občas ne, že? - i když v tomto případě je toho někdy moc).
Lee Parker kope za tým Víry a to už od útlého dětství. Problém nastává, když potká Seru. Nejednou mu nasadí brouka do hlavy a neustále svádí vnitřní boj. Ví co je správné, ale je to opravdu to co chce? Tahle postava mi sedla asi ze všech nejvíc, protože Lee není žádný hlupák a i přes nějaké ty citové vazby si zachoval poměrně chladnou hlavu. Škoda, že takových tu nebylo víc...

Co by mohlo čtenáři vadit, je chování hlavní hrdinky, což jsem již shrnula. Autorka někdy také použila nevhodně poskládanou větu. Je těžké něco přepsat tak, aby výsledek nepůsobil krkolomně. Kdyby si ale dala záležet a přepsala část odstavce, tato situace by nemusela třeba nastat. Tohoto nedostatku jsem si všimla dvakrát, takže sice nejde o nic moc závažného, ale esteticky to i tak nepůsobí dobře.

Devět dní má právě takový konec, který naznačuje nějaké pokračování. Otázka je, jestli opravdu bude.

Obálka vystihuje atmosféru příběhu. Barvy jsou tmavé a dodávají tomu tu správnou temnou atmosféru. Příběh jako takový sice není tak tajemný, přesto se k němu hodí.

Titul bych doporučila převážně dívkám ve věku 14 až 16 let. Sice jde o romantický příběh, ale dochází tu k šarvátkám, ve kterých se zabíjí a nechybí ani detaily.

Moje hodnocení