Už je to delší dobu, co jsem tuto knížku četla poprvé. Re-readingy moc často nedělám, ale jelikož se mi Papírová města líbily v patnácti, proč by nemohly teď, že? Jak si tedy vedl titul podruhé? Čtěte dále.

John Green se snažil vytvořit knížku s hlubokými myšlenkami, které čtenáře zaujmou. Nejsem si úplně jistá, jestli se mu to povedlo přesně tak, jak by mělo. Myšlenky jsou jednoduše řečeno jedno velké klišé. Některé sice hrají v životě důležitou roli, v podstatě ale čtenáři nic nového nepřinesou a ani nevedou k nějakému hlubšímu zamyšlení. Jedno autorovi ale doopravdy uznám. Pro čtenáře to opravdu může být objekt jeho zájmu. Původní "poslání" Papírových měst je fajn, ale proč se rozhodl zvolit zrovna tento způsob podání příběhu? Více se o tomto budu rozepisovat u postav, ke kterým mám poměrně dost co napsat.

Ocitneme se v USA, konkrétně na Floridě. Prostředí v knize nehraje zase tak velkou roli. Důležité je hlavně na začátku, kdy se s ním čtenář seznamuje a když hlavní hrdinové zažívají různá dobrodružství. Nebudu nic prozrazovat, jen si to přečtěte.

Takoví ti hlavní aktéři jsou dva. Quentin a Margo (taky se vám vybaví ta sušenka?).
Margo je ten typ holky, o které si všichni myslí, jak je úžasná, má skvělý život a všechno je naprosto dokonalé. Jednou za čas se jí stane nějaká senzační věc a celé okolí nemluví o ničem jiném. Mno. Když ji ale poznáte blíže (co nám autor dovolí), zjistíte, že to jsou jen silné řeči a nic moc z toho není pravda. Ve skutečnosti většina jejích přátel není přáteli, ale jen jejich pouhou hloupou napodobeninou. Vztah s jejími rodiči trochu vázne a mohla bych ještě chvilku pokračovat. Na jednu stranu chápu, že Margo není se svým životem spokojená a chtěla by změnu. Zaráží mě ale způsob, jakým celou situaci vyřešila. Další velké klišé. Byl v tom nějaký hlubší záměr nebo pouze netušila, jaké to bude mít následky? Je z ní opravdu puberťačka, která si neuvědomuje, že její jednání může způsobit až takovou reakci?
Quentin je zase typ člověka, který je bezproblémový, má velmi dobré kamarády a s rodiči vychází dobře. Svou budoucnost má v podstatě naplánovanou. Dokud na jeho okno nezaťuká Margo. Ta se ho snaží naučit trochu víc žít a v podstatě vážit si svého života. Proč? Proč si na své dobrodružství vybrala jako parťáka zrovna jeho? Nějaká kompenzace těch let, kdy se spolu nijak zvlášť nebavili? Možná je Quentin naivní, přesto se zamiloval do osoby, kterou ani nezná (jak postupně zjišťuje).

Dneska, miláčku, napravíme pěknou spoustu křivd. A taky jich pár spácháme. První budou posledními; poslední budou prvními; tiší dostanou zemi za dědictví. Ale než budeme moci radikálně změnit svět, musíme vyřídit nějaké ty nákupy.

Pokud vám nevadí klišé příběhy či hledáte něco jednoduchého, odpočinkového a krátkého, jistě Papírová města oceníte a je to kniha, u které vypnete a odpočinete si u ní. Titul doporučuji hlavně ženám i mladším čtenářkám, které můžou příběh znát ve filmovém zpracování.

Moje hodnocení