Hodnocení

Na tuhle pecku jsem se opravdu dlouho těšila. Anotace vypadá fakt lákavě a prostředí je poměrně atypické... A když tuhle knihu vydal Host, bylo jasné, že tahle fantasy mi rozhodně nesmí uniknout. Co tedy říkám na tuhle knihu s krásnou obálkou?

Menší upozornění - mohou následovat spoilery, které jsou nutné k plnému vyjádření mých Pocitů po dočtení téhle hrůzy knihy.

Autorka píše opravdu čtivě a dokáže čtenáře plně vtáhnout do svého příběhu. Je patrná snaha o vytvoření knihy, která se bude líbit mladším i starším čtenářům. Přizpůsobila tomu do určité míry charaktery postav. Ovšem skoro ve všem jsou poměrně zásadní mouchy, které (jak to říct slušně?) snižují kvalitu textu (to bude asi ono).

Kdo se bojí smrti je příběh zasazený do afrických pouští. Což je cool, protože moc takových knih (a k tomu přeložených do češtiny) není. Spolu s prostředím si autorka propůjčila i kulturu domorodých kmenů. A tady začíná být problém. Lidé se tu totiž řídí asi jen svými sexuálními pudy. Ovlivňuje přátelství, vztahy, ... - prostě všechno. Nevím, jestli je tohle běžné u afrických domorodců, ale... huh. Tenhle "kulturní" základ příběh celkově zabil. Naprosto. A neodvratitelně. Většina sporů mezi postavami byla absurdních a jak se asi vyřešily? Navíc já tuhle knihu nepovažuji za něco, co by měly číst dívky tak do patnácti let. Autorka totiž nevidí problém s tím, když se mladá a dospívající dívka kolem jedenácti let vyspí s nějakým klukem. Není vhodné  něco takového psát v literatuře (i) pro (takhle) mladé čtenáře.

Je zajímavé, že na poušti je klidně nějakých 50 stupňů Celsia (klidně i víc) a nikomu nedělá problém šetiměsíční pochod z bodu A do bodu B. Ti lidé jsou na takové životní podmínky zvyklí, chápu, ale stejně mne to přišlo tak neosobní, když si nikdo ani jednou nepostěžoval na neúnosné vedro. (ano, i takové drobnosti mi fakt vadí)

Hlavní hrdinka je přesně ten typ hrdinky, kterou fakt z celé své duše nesnáším. Ještě bych přežila, že je umanutá a co chce, tak si vydupe. Beru to. Přežiju i fakt, že to trvalo nějakých padesát stránek. Četlo se to poměrně rychle, takže proto. I ona se řídila především svými potřebami (stejně jako naprosto všichni v téhle hrůze knize). Nejdřív jsem se ji snažila mít ráda. Opravdu jsem se snažila. Ale postupně mi lezla na nervy čím dál víc, že jsem nejednou musela číst s flaškou vína poblíž nebo by to dopadlo moc špatně. A i když tohle píšu tak po dvou měsících od dočtení, věřte mi, krev se ve mě vaří ještě teď.

Když pominu čtivost, není na tomhle nic dobrého. Nic. Možná to, že je to tak příšerný, až čtete dál, abyste věděli, s jakou další krev pijící scénkou autorka přijde dál. Prosím, tuhle věc nečtěte. Děkuji.

Obálka je povedená, dává čtenáři najevo atmosféru, která v knize do jisté míry panuje. Je z ní cítit teplo (které nikdo z postav nijak zvlášť nepociťuje). Když nic jiného, aspoň tohle se opravdu povedlo.

Knihu nedoporučuji naprosto nikomu. Pokud se ale odvážíte, tak:

za a) vezměte si ke čtení nějaký ten alkohol, budete ho potřebovat (pokud je vám 18 a více, samozřejmě)

za b) se odhodlejte a lepíkujte, pište si poznámky - protože se za pár měsíců, let a tak budete neskutečně bavit

Kniha: - 1/5 (žádný kladný ani neutrální číslo pro tuhle kravinu nemám)

Obálka: 4/5