Hodnocení

Dlouhá cesta na malou rozzlobenou planetu (první díl) mne zasáhla. Je to jedna z těch knih, ke které se ráda někdy vrátím a mám k ní nějaké pouto. Proto mi pokračování nemohlo uniknout a tadá. Máte tu článek, ve kterém rozebírám své Pocity. Co na Dvě místa na slunci říkám?

Autorka vsadila opět na své největší eso v rukávě - tím není nic jiného než postavy a jejich životní příběh. Tentokrát to už ale bylo poněkud přes čáru. Většina knihy totiž není o ničem. Příběh Lovelace je hlavně o pocitech. Navíc mi ani nepřišlo, že by se někam od začátku do konce knihy posunula. Kamkoli. Na druhou stranu musím uznat, že druhá linie se vyvedla o mnoho více. Chilli byla zajímavou postavou už v jedničce, ale prostor dostala až teď. Vůbec nevadí. Čtenář s ní roste a prožívá všechny ty útrapy i menší radosti, které zažívá a na akci si taky přijde (i když v opravdu malém měřítku, což je škoda). Abych to tedy nějako shrnula, autorka z příběhu udělala alespoň poutavě napsané "nic".

Děj se odehrává pouze na dvou místech. Jedním z nich je planeta, na které Chilli v útlém věku žila. Podle všeho je rozdělena na dva úplně rozdílné světy - ten pro lidi a pro šrot. Veškerého železného odpadu bylo (a je) už moc, a tak se ho tamější lidé snažili zbavit. Na druhém kontinentu vytvořili mnoho továren, kde všechny odložené věci zpracovává umělá inteligence.
Druhé místo není čtenáři úplně neznámé - v jedničce se tu totiž zdržela posádka Poutníka. Možná už víte, že je to planetka, na které žije Chilli i se svým přítelem. Oba vezmou Lovey pod ochranná křídla a společně s ní objevujete toto místo. 

Jak už z anotace vyplývá, máme tu hned dvě hlavní postavy - Lovelace a Chilli. Chilli byla vytvořena uměle, aby uklízela nepořádek po někom, kdo ani neví, že existuje. Po jednom incidentu uvidí nebe a hromady šrotu. Probudí se v ní zvědavost a touha dostat se z továrny ven. O životě tam venku neví absolutně nic, ale naštěstí na to není sama. Díky novému příteli se učí věcem, které bude v další části života potřebovat - až odtud vypadne a potká člověka.
Lovelace (Cidra) začíná nový život s Chilli. Žije s ní v domě, dostává práci a snaží se zapadnout do nové role. To jde ale těžko - je to umělá inteligence navržená tak, aby hlídala ohraničený prostor lodi. Musí se vypořádat s mnoha věcmi a chovat se jako člověk. Podaří se jí to nakonec?

Polovina knihy je fakt skoro o ničem a to je dle mého zásadní mínus. Myslím, že příběh má mnohem více možností, které ale autorka nevyužila. Sice se příběh čte skoro sám, ale to nemění nic na tom, že to jde pomalu a postupně se sérií do kopru.

Obálka je krásná. Ladí k prvnímu dílu, což je určitě super. Host to s obálkami prostě umí.

Nevím, jestli knihu doporučit nebo ne. Já jsem z knihy celkem zklamaná, ale vám se třeba budou Dvě místa na slunci líbit. Jednoduše řečeno - zkuste a uvidíte.

Moje hodnocení