Jana je puberťačka a jak to tak bývá, občas si něco usmyslí. U ní to není jinak a na svá bedra si uloží těžký úkol. Chce studovat japanologii a do Japonska se někdy podívat. To se jí splní a vysloví velké přání - chtěla by tu zůstat navždy. Naneštěstí se Janě její sen splní a zůstane uvězněna v rušné čtvrti Šibuja zaseknutá ve své sedmnáctileté podobě. 

Její druhé já žije poklidným životem v Praze, kde studuje svůj vysněný obor. Se svým spolužákem překládá povídku autora, který ji naprosto dostal a z hledání informací o jeho osobnosti se stává něco osobnějšího.

O hledání cesty k odlišné kultuře, o nejednoznačnosti reálného světa a o ošemetnosti splněného snu.

Kniha mne zaujala už když vycházela, což jsou nějaké dva roky zpátky. Nebyl ale čas - znáte to - a nějak jsem na titul zapomněla. Nedávno jsem se ale prohrabala svým "co bych chtěla přečíst" seznamem a našla tam právě Probudím se na Šibuji. Dostala jsem fakt potřebu si to přečíst a napsala si o ni Palmknihám. Moc ji tímto děkuji, že mi e-knihu poskytli k recenzi.

Styl psaní je fajn a autorka si hovorovou češtinou získá i mladší čtenáře, kteří teprve s takovými knihami začínají. Příběh je fajn, nic moc složitého na pochopení, a přesto hltáte každé další slovo. Kniha se čte v podstatě sama a stránky otáčíte ani nevíte jak. Určitě oceníte i humor, kterým je titul plný. Nejednou se fakt zasmějete (ehm, v dopravních prostředcích je čtení trochu nebezpečné). Pokud také máte rádi malé romantické linky, tak i tady si přijdete na své. Žádnou cukrovku nedostanete, přesto se budete culit nad některými momenty.

Prostředí máme hned dvě - Prahu a Šibuji v Japonsku. Naprosto odlišná místa, která ale mají něco společného. Na obou totiž najdeme Janu, která nám lokality (hlavně tu japonskou) přiblíží. Lehce nakoukneme i do kultury obou národů takže pokud vás zajímá tajemné Japonsko, třeba nebude na škodu po knize sáhnout.

Nevím proč, ale k hlavní hrdince jsem si moc cestu nenašla. Není to plochá postava, má dobrý smysl pro humor a pije pivo. I když jsem s jejími názory určitým způsobem sympatizovala, nejednou mne rozesmála, přesto mi u ní něco chybělo. Nenajdete u ní ani nic příliš otravného, co by vám na ní vadilo. Občas udělá chybu a dokáže se k ní postavit, což je určitě fajn věc. Ale... stejně. Jde asi jen o můj osobní pocit.

Na knize mi nic vyloženě nevadilo. Do knihy jsem šla bez jakýchkoli očekávání - prostě jsem chtěla vědět, co mi česká autorka nabídne. V krátkosti musím říct, že jsem spokojená a jestli A.Cima ještě něco napíše, ráda si to přečtu.

Obálka bez debaty zaujme. Působí frekventovaně a celkově vystihuje rušné ulice v Japonsku. Může se zdát přeplácaná, ale není celý ostrov taky takový?

Dlouho jsem přemýšlela, komu bych Probudím se na Šibuji doporučila a bude to hlavně kategorie mladých čtenářů, kteří se chtějí posunout do literatury pro dospělé. Určitě nejde o "ženské" čtení, takže se knihy může pustit opravdu kdokoli.

Moje hodnocení