(banány došly, tak aspoň jablko na fotce nechybí)
Název: Jeho banán
Originální název: His BananaAutor: Penelope Bloom
Žánr: román pro ženy
Nakladatelství: Kontrast
Počet stran: 230
Série: Objekty touhy, 1. díl
Chtěla bych předem upozornit na fakt, že by se tu mohly objevit spoilery. Čtěte dál pouze na vlastní nebezpečí, děkuji za pochopení.
Anotace
Můj nový šéf má rád pravidla. Jedno z nich si ale nikdo netroufne porušit... Nesmí se mu sahat na banán. Jako vážně. Tenhle chlápek je závislej na draslíku nebo co. Jasně, že jsem si na něj sáhla. Jestli to chcete rozebírat do detailu, ve skutečnosti jsem si ho i strčila do pusy. A co je ještě horší? Sežvýkala jsem ho… a polkla. Já vím. Pěkně zlobivá holka. A pak jsem ho uviděla. Možná byste tomu nevěřili, ale když se člověk dusí něčím banánem, neudělá to na jeho majitele zrovna ten nejlepší první dojem.
Slovo na úvod
Nebudu lhát, tohle se mi moc nelíbilo. Naštěstí pro to mám docela pádné argumenty, které v mé hlavně druhý den po dočtení prošly. Takže jdeme na to
Hlavní dvojka pochází ze vzorce pro postavy z románu pro ženy
Evidentně se to prostě lidem líbí, já přečetla celkem tři takové knihy a můžu říct, že mě to už připadalo ohrané a nudné. Bruce - hlavní mužská postava, byl jako vystřižený z padesáti odstínů. Má ale jeden plusovej bod. Neměl totiž v záloze žádný červený pokoj. Jasný, měl pár milionů na kontě, mrakodrap sám pro sebe, ale na druhou stranu to zase neznamená, že byl úplně špatný. Bohužel z něj autorka udělala bytost, která přemýšlela svým banánem.
Na druhé straně máme Natašu, která je typickým příkladem ženy v tomto žánru. Krásná, rozkošná, půvabná holka, která si může jen tak tak dovolit svůj život ve městě. Na jednu stranu je plachá, na druhou umí Bruce rozpálit doběla. Samozřejmě je prezentovaná jako největší nemehlo na světě. A v tom všem je prostě problém, pro mě.
Budu moc ráda, když mi do komentářů napíšete, proč vás baví číst knihy se stále stejnými vzorci. Chtěla bych to pochopit zcela vážně a seriózně, protože sama se svými úvahami toho prostě nejsem schopná a zajímá mě váš názor.
Nevyužitý potenciál
Podle mě tohle mělo velkou šanci dostat z tématu banánů něco víc. Anotace zní skvěle, ale proč to muselo sklouznout do toho stereotypního vzorce, který se odehrává snad v každé knize tohoto žánru? Je mi to líto, chtěla jsem se u knihy pobavit stejně jako ostatní, kteří ji četli přede mnou. Bohužel ani humor, který autorka zvolila, mi moc nesedl. Jasný, u luční kobylky a psa, který hlavní hrdince způsobil problém kvůli svému průjmu jsem se ještě zvládla zasmát, ale zní to jako ze špatného snu.
Prezentované názory
Nejvíc mě ale vytáčely názory, které nám autorka prezentovala. Mluvila jsem o tom i ve stories na instagramu, takže pokud to čtete ještě dnes, 18. 3., najdete je tam. Nataša chce totiž řešit budoucnost jejich vztahu. Bohužel si k tomu vybere docela nevhodnou chvíli - když se schyluje k nějaké "žhavější" pasáži. Bruce ji ovšem odpálkuje s tím, že takové věci můžou řešit potom. Samozřejmě k tomu ale nedojde. Já nevím, ale tyhle věci by se měly řešit prostě před (chápeme se snad).
Naděje umírá poslední
Když už to ale vypadalo, že všechny naděje půjdou do kopru, ukázalo se, že postavy přeci jen mají v sobě kousek člověka a začali nad svým jednáním přemýšlet. Bohužel tuhle chvilku naprosto dorazil konec, který byl tak neskutečně odfláknutý... Nevím, o čem budou další knihy (a že jich bude), ale Jeho banán působí dost uzavřeně. Autorka si s tím mohla trochu vyhrát, aby čtenářka měla alespoň nutkání se pustit do pokračování. Bohužel se ale nic takového nestane. Škoda.
Moje hodnocení: 2/5
(za postavy, které ke konci začaly trochu přemýšlet a za to, že je kniha příjemná na omak)
Moc děkuji za laskavé poskytnutí titulu na recenzi Knihy Dobrovský. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji pořídit zde (a jen dneska je poštovné na 300 Kč zdarma, nezapomeňte použít také slevový kód KNIHYVSEM na 20 %)
