Bookish journey

Finální říše u mě měla úspěch, a proto bylo jasné, že do Pramene povýšení se dříve či později budu chtít pustit. Chtěla bych proto poděkovat Palmknihám za poskytnutí e-knížky k recenzi.

Příběh se rozjíždí přibližně dva roky po Finální říši. I když uběhlo poměrně dost času, říše je stále ve  velkém chaosu. Kelsier měl být vládcem, měl být ten, kdo by vede partu dál, ale místo toho je někde tam nahoře a hlavní hrdinové si bez něj musí poradit sami. A tak postavy dělají chyby, snaží se dostat ze všech malérů, což se stává skoro až nadlidským úkolem a hlavně - usilují o přežití (což vlastně není nic moc nového). Možná se vám bude zdát, že tu nebude tolik akce a půjde spíše o politiku - o politikaření tu hodně půjde, ale Pramen povýšení je také plný bojů, různých zvratů a nových informací, které čtenáře sblíží s hlavními hrdiny. Přesto kniha má pár svých much, o tom ale později.

Prostředí se od jedničky nemění, většina děje se odehrává v hlavním městě říše - Luthadelu. Pokud jste příběh četli (což doufám, protože jsem v předchozím odstavci prozradila závěr jedničky), tak máte představu, jak to tam vlastně vypadá. Opět se můžete podívat do map, které jsou krásné a přehledné, i když ve čtečce hůře k přečtení.

Hlavní postavy se nemění (až na Kelsiera, který je opustil), pouze sem tam má možnost čtenář nahlédnout do mysli někoho nového (třeba člověka, kterého znáte už z Finální říše). Autor si se všemi dal velkou práci, je na nich vidět určitý posun v jejich uvažování a chování na jinou úroveň. Vývoj je důležitý, všichni se v běžném životě někam posouváme - na druhou stranu Sanderson svým čtenářům tenhle fakt předhazuje snad v každé kapitole. Není špatně sem tam něco takového zmínit, aby se nad tím člověk opravdu pozastavil, ale když je to častější, ztrácí to svůj efekt a stává se to pouze otravným vyplněním příběhu.

Bohužel to není jediná věc, která mi vadila. Druhý (a poslední) negativní bod je opakování informací. Autor má tendenci neustále čtenáři připomínat důležité věci, události nebo i jen dětství hlavních postav (či jejich stav - šlechtic, skaat). Nevím jak ostatní čtenáři, ale tohle mi prostě vadí. Určitě není nic špatného na tom, když vám ve vhodnou chvíli tvůrce připomene, proč se děje zrovna tohle a co tomu předcházelo. Když se to děje třeba dvakrát v jedné kapitole a jde v podstatě o jednu a tu samou věc, nepřijde mi to úplně fajn. Nejen, že se čtenář nudí, ale také ztrácí pozornost a něco důležitého by mohl přehlédnout. V jedničce se tohle nedělo, tak proč teď?

Tahle obálka mi přijde o hodně lepší. Působí víc "dospělácky", i když to může být vždy lepší. Určitě ale nejde o špatný počin a dávám naději tomu, že jednou to bude opravdu dobrý.

Pokud se k Prameni povýšení vracíte po delší době, určitě oceníte pár posledních stránek, které jsou věnované rekapitulaci prvního dílu. Po dějové stránce je dvojka možná o chlup lepší, ale se čtením jsem se trochu trápila právě kvůli věcem, které jsem shrnula v minulých odstavcích. Titul jinak mohu všemi deseti doporučit, po dějové stránce bude spokojen snad každý čtenář, který se na pokračování chystá.

3,5/5

Pokud vás titul zaujal, mrkněte na tento odkaz. Ještě jednou bych chtěla poděkovat Palmknihám za jejich ochotu mi e-knihu poskytnout k recenzi.

Pokud mne sledujete na Instagramu, tak možná víte, že jsem nově navázala spolupráci s nakladatelstvím Fantom Print, za což jsem opravdu ráda. Císařovy čepele jsem získala tedy v rámci naší spolupráce a moc jim za poskytnutý recenzní výtisk děkuji. No a jdeme už na samotné hodnocení.

Titul se řadí mezi tzv. high fantasy a tak je i napsaný. Určitě se nebudete nudit, protože se neustále něco děje a čtenář bude mít potřebu číst dál a dál, dokud knihu nedočte až do konce. Nechybí různé pletichaření mezi postavami - jako příjemnou změnu shledávám fakt, že se tyto menší bitky o moc neodehrávají pouze v hlavním městě (jak je tomu ve většině příběhů zvykem) a jde o něco trochu jiného. Na druhou stranu autor nenabízí nic moc nového. Jde o další příběh, kdy se chystá nějaké velké povstání, které chce svrhnout dosavadní vládnoucí rod. Proč byste ale Císařovy čepele neměli minout? Přesto, že koncept je podobný s dalšími x tituly, stejně dostanete něco nového. A to něco vás jen tak nepustí. Navíc jde o trilogii, která je už u nás celá přeložená, takže můžete hned sáhnout po pokračování.

Nový příběh, nové postavy a také nový svět. Někdy je prostředí popsáno velmi podrobně, někdy na něj autor jakoby zapomněl. A to je asi největší škoda. Sice tam není nic moc nového, ale příběh se čte skoro sám. Přeci jen - když něco čtete, chcete vědět co nejvíce (důležitých) informací o dané zemi, ve které se to celé odehrává. Určitě by byla vhodná i mapa, podle které by se čtenář mohl snáze orientovat. Území, kterému vládne Netesaný trůn, naštěstí nepatří k těm složitějším a orientace není zase tak těžká, takže se obejdete i bez ní (ale pro ten pocit - prostě mapa).

Ústřední postavy jsou tu tři (jak napovídá anotace) - Kaden, Valyn a Adare. Jsou tu ale i další charaktery, které mají v příběhu důležitou roli. Velkým pozitivem je, že vidíte hlavní protagonisty růst. Vidíte, jak musí bojovat, postupně se vypracovávat, aby měli to, co chtějí. Jsou to pouze lidé, kteří dělají chyby a snaží se s nimi něco udělat (což způsobuje další chyby). Jste s nimi, když zažívají těžké chvíle, kdy jsou na pokraji smrti, musí činit těžká rozhodnutí. Už na začátku jsem se těšila, že dostane prostor také ženské pohlaví a po dočtení jsem byla v tomhle trochu zklamaná. 98 % příběhu vyprávěli pouze muži a Adare dostala prostor (pouze) ve třech kapitolách. Doufám, že v druhém díle bude mít více prostoru, protože zatím tomu vládnou pouze muži.

Od titulu jsem neměla žádná očekávání a jsem spokojená s tím, co mi autor nabídl. V zásadě tam nebyly žádné chyby, je to spíše otázka mé osobní preference. Pokud vás zaujala anotace, určitě knihu zkuste - nebudete zklamaní. Jediná věc, která mi celkem vadila, bylo rozvržení textu na stránku. Četlo se mi hůře, osobně bych písmo trochu zvětšila text trochu roztáhla. Tohle je ale už věc osobní preference.

Obálka je podle mých informací naše a vypadá moc pěkně. S příběhem svým způsobem ladí, ale zároveň vám toho moc o příběhu neprozradí. Působí temně a trochu tajemně. Sice v knihovně úplně nevynikne, ale rozhodně ani nezapadne. 

Císařovy čepele doporučuji hlavně čtenářům, kteří by chtěli proniknout do trochu složitější fantasy literatury. Není to úplně těžký titul a mohl by vás opravdu bavit. Po knize můžete sáhnout v podstatě kdykoli - věřím, že tahle volba nezklame. 

4/5

Brandon Sanderson přijede na konci října do Prahy. Dosud jsem od autora nic nečetla, ale přeci jen mi tohle jméno není úplně neznámé a vím, že ve světě má velkou váhu. Nemůžu jeho návštěvy nevyužít, ale bez aspoň jedné přečtené knihy by to nešlo. Tímto bych chtěla moc poděkovat Palmknihám za poskytnutí e-knihy k recenzi.

Poslední dobou vyhledávám spíše epické fantasy a Finální říše mi více než sedla. S touhle knihou neuděláte chybu, pokud se do ní rozhodnete pustit. Čtenář se nebude nudit ani na malý okamžik - autor mu v podstatě nedovolí se od příběhu odtrhnout. Jediný háček je, že nejde úplně o titul, který byste zvládli za jeden večer - přeci jen má necelých šest set stránek. Pokud vás neodradí počet stran, budete odměněni dobrými zápletkami, postavami, jež si oblíbíte a zvraty, které nebudete čekat. Pro mě tohle byla velkolepá jízda a už se těším na další díl, do kterého se snad brzy pustím, protože se mi svět a postavy opouštěly fakt těžko.

A u toho světa ještě chvíli zůstanu, protože si také zaslouží kousek prostoru. Za denního světla je všechno normální, vlastně se velmi podobá naší Evropě v dobách středověku. Špinavé ulice kam se podíváte, v hlavním městě mají obyvatelé o starost navíc, jelikož se na ně skoro neustále sype sopečný popel, který musejí odklízet. Když ale Slunce zapadne, objeví se mlha, které se bojí skoro každý. Žijí v něm stvoření, která byste nechtěli potkat. Skvělým doplněním je určitě mapa - jak celého světa, tak hlavního města, kde se odehrává většina příběhu. Nevím, jak je to s ní v papírové podobě, ale v e-knize mi přišla hůře čitelná.

Postav je tu poměrně dost, neměly by vám ale dělat problém. Příběh je vyprávěn hlavně ze dvou pohledů - Kelsiera a Vin, většinou se střídají po kapitolách. Občas se ale stane, že se přehodí uprostřed kapitoly, pokud je to potřeba. Když se pohybujete v tomto žánru, neměly by vám dělat větší problémy. Většinou je z prvních vět patrné, že se úhel pohledu vyměnil a dozvíte se, číma očima se na věc díváte. Protagonisté jsou všichni propracovaní do detailů, nejsou to pouhé symboly jedné vlastnosti, kterou by měli prezentovat.

Osobně nemám Finální říši co vytknout. Před čtením jsem si nic nezjišťovala a neměla žádná očekávání - chtěla jsem se prostě nechat překvapit, co mi autor nabídne. Rozhodně mě nezklamal, čtení jsem si užila, dokonce jsem si ho musela dávkovat, abych si ho řádně užila a nezhltla ho na pár posezení.

Co si budeme - české obálky nejsou úplně graficky vyvedené. Na tomhle by se mělo zapracovat. Je sice fajn, když je kniha obsahově skvělá, úžasná a další podobné přívlastky - ale jsou  čtenáři, kteří dají i na grafickou stránku a kvůli tomuhle by knihu v knihkupectví minuli. Což je velká škoda.

Nemůžu určitě říct, co bylo na knize nejvíc top nebo co by ji nejvíc oddělovalo od ostatních knih. Finální říše je titul, který čtenáře zaujme svou komplexností a působí na něj jako celek, který jej dostal. Doporučuji fajnšmekrům high fantasy a těm, kteří chtějí zkusit něco z tvorby Brandona Sandersona (a taky těm, kteří chtějí jako já využít jeho návštěvy v ČR). Myslím, že je to skvělý začátek.