Bookish journey

Anotace

Hodnocení

Když jsem se poprvé dostala k anotaci, věděla jsem, že si knížku chci přečíst. Od Stínu věcí ztracených podle recenzí nešlo čekat něco velkého, ale chtěla jsem si udělat vlastní obrázek. Jak tuto fantasy hodnotím? Více níže.

Styl psaní je poněkud jednoduššího rázu. Veškeré popisy prostředí, různých událostí jsou napsány polopaticky, což není vždy úplnou výhodou. Někdy by těch detailů mohlo být prostě víc. Čtenář samozřejmě ocení, když složité situace jsou popsány bez složitostí. Občas ale přijde část, která je popsána tak složitě, že orientace v příběhu bývá obtížnější a člověk může chvíli i tápat. To se týká hlavně politických záležitostí, ale i částí, kdy se v knize rozebírá magie - co, proč, jak to něco provést či vytvořit a podobně. V tento okamžik jsou podrobnosti spíše na škodu. Na druhou stranu se musí ocenit představivost a snaha autora. Nejspíš tak moc chtěl, aby čtenář jeho svět pochopil, až zašel moc do hloubky, kde se příběh stává občas trochu matoucím. Stručně řečeno - tam kde měl podrobnosti přidat, nepřidal a naopak.

Jediná tajemství, která nemůže lidská mysl vyzradit, jsou ta, která nezná.

Prostředí jako takové v příběhu nemá velký prostor. Sice je čtenáři zhruba krajina představena, jde ale jen o nejnutnější popis. Pokud jste ale fanoušky map v knihách jako já, tak máte vyhráno. Mapa trochu pomůže lépe si krajinu představit a příběhu dodá na autentičnosti. Je sice prostějšího stylu, ale je vkusná. A hlavně. Je přehledná.

Něco málo k postavám. Normálně si pamatuji jména alespoň úzkého okruhu hlavních hrdinů. V tomto případě tomu tak spíše nebylo. Čtenář v této knize může tápat i co se charakterů týče. Mohou se plést, občas má jeden člověk více oslovení, což moc čtení neulehčí. Na můj vkus byla použita taková jména, která člověku těžko ulpí v paměti.
A aby toho nebylo málo, může vám přijít, že autor vymyslel až příliš mnoho postav. Některé z nich hrají sice důležitou roli, je jich ale menšina. Zbytek by mohl mít větší prostor v dalších dílech, ale kdo ví. Nechme se překvapit, co na nás pan Islington vymyslí.
Chtěla bych vám také představit takové tři nejhlavnější postavy. Prvním z nich je Davian, který je zmíněn již v anotaci. Další důležitou postavou je Wirr, který může být na první pohled trochu tajemný. Nenechte se ale zmást prvním dojmem. Jde o skvělého společníka do nepohody a dobrého přítele. No a aby se pole trochu vyrovnalo, třetí hlavní postavou je dívka jménem Asha. Každý z nich má něco do sebe. Přesto já osobně nemůžu říct, že by mi někdo z nich přirostl k srdci. Nejsou to postavy, které vás ohromí. Jde spíše o takový trošku průměr. Série ale nekončí a můžou tedy ještě příjemně překvapit!

„Protože jsem přesvědčený o tom, že člověk potřebuje zjistit, čemu věří, než může skutečně poznat sám sebe.“

 Co by se dalo opravdu knize vytknout? Příběh by byl zajímavější a čtivější, kdyby se do toho dala trocha života. Celé je to takové vláčné, utahané a akční momenty nejsou doopravdy akční. V podstatě jde jen o nezaujaté převyprávění nějaké události.
Dalším bodem je slovní zásoba. Neustále se některá slova opakují, až to čtenáři může být doopravdy nepříjemné. Konkrétně řekl tiše, řekl potichu a podobně. Nemohu posoudit, zda patří tento nešvar samotnému autorovi či překladateli. Snad to bude u dalšího dílu lepší.

Konec by mohl být dejme tomu uzavřený, nebýt epilogu. Ten se samozřejmě snaží čtenáře nalákat na pokračování.

Obálka je vkusná, jak tomu bývá u Hostu zvykem. Samozřejmě má určitou spojitost s dějem. Jakou? To si budete muset Stín věcí ztracených přečíst.

Knihu bych doporučila spíše méně náročným čtenářům fantasy nebo někomu, kdo nemá vysoké nároky. Ti, co jsou tímto žánrem "zmlsaní" bohužel titul moc neocení. Dílo ale rozhodně neurazí.

Moje hodnocení

Kniha: 3/5

Obálka: 5/5

Za poskytnutí recenzní e-knihy děkuji Palmknihám. Knihu si můžete zakoupit tady.

1. Únik z reality a každodenních problémů

Herní fenomén Warcross vznikl před deseti lety a od té doby si získal fanoušky napříč kontinenty. Pro některé je únikem z reality, jiní si díky němu přijdou na slušné peníze. Hackerka Emika Chenová je na mizině. Aby si rychle přivydělala, zariskuje a nabourá se do zahajovacího zápasu mezinárodního turnaje ve Warcrossu. Omylem se však ocitne ve středu dění a stane se doslova přes noc celebritou. Je si jistá, že ji čeká vězení, jenže místo toho ji ráno kontaktuje tajemný miliardář Hideo Tanaka, tvůrce Warcrossu. Má pro ni nabídku, která se neodmítá: v letošním turnaji se objevil bezpečnostní problém a Hideo potřebuje uvnitř svého člověka, aby jej vypátral. Emika zamíří do Tokia a ze dne na den se stane součástí světa luxusu a slávy, o kterém se jí dřív ani nesnilo. Brzy ale odhalí spiknutí, které by mohlo mít nedozírné následky pro celý svět Warcrossu…

2. Příběh plný záhad

Kay a její sestřička Eloise si nikdy nemyslely, že normální mrazivý Štědrý večer by se mohl stát začátkem dobrodružství, které potrvá dvanáct nocí.

3. Štědrovečerní pohádka na dobrou noc...

dívčí román, pohádka, překladová beletrie

Děj

Hodnocení 

Styl psaní je prostě a jednoduše úplně odlišný pro někoho, kdo jinak čte fantasy, sci-fi a knihy podobného rázu. S tím také musíte u čtení počítat. Pokud jste jako já, bude vám ze začátku dělat potíže, že se po akční stránce nic zdánlivě neděje. U Malého života jde hlavně o pocity, vývoj hlavních hrdinů a spletitost jejich vztahů. Nečekejte žádné velké zvraty nebo potoky krve. Krása spočívá úplně někde jinde. Překladatel si navíc pěkně pohrál se slovní zásobou. Vytknout bych mohla hojný výskyt "jsem". Když se na to ale čtenář nezaměří, nějak zvlášť to nepřekáží.

...Zatímco se bude propadat do toho druhého světa, kam se uchyluje, kdykoli cítí takovouto bolest, do světa, o němž ví, že nikdy není daleko od toho jeho, ale potom si ho nikdy nedokáže vybavit: Můj život.

Teď bych měla napsat něco málo k postavám. Heh, tak jo. Je jich tam opravdu HODNĚ a opravdu nekecám (na celou mou knihovnu). V anotaci jsou uvedené čtyři postavy, kolem kterých se příběh točí, ale už se tam nemluví o té velké spoustě vedlejších, které hrají také svou důležitou roli (chtěla jsem si je spočítat, ale jsem líná, pardon). Kdo jste tuto knihu četli, je tam opravdicky tolik postav nebo se mi to jen zdá? Děkuji za odpověď. Ale teď vážně... V podstatě máme jednu ultra hlavní postavu, kterou je Jude. Postavy, které jsou také hlavní ale už né ultra, jsou: Will, Malcolm a DžejBí. Po celých těch 600 něco stran sledujeme jejich životy jak se vzájemně proplétají, vzdalují a zase přibližují k sobě, rostou, zmenšují se podle jejich rozpoložení a podobně. Přicházejí dobré i špatné dny, dny kdy se nesnáší a dny, na které nechtějí nikdy zapomenout. Nechci vám tu vyprávět, co je kdo zač. Prostě si to přečtěte. Protože to stojí za to. A ještě jedna drobná poznámka na konec tohoto tématu - nemusíte se bát, že si všechny ty charaktery nezapamatujete. Všechny vám chtě nechtě ulpí v paměti a budou se tam držet asi ještě dlouho i po dočtení.

V podstatě celá kniha se odehrává v New Yorku. Musím ale říct, že prostředí jako takové není moc důležité. Ano, jsou v knize zmíněné různé ulice, restaurace, galerie a další místa. Přesto si je čtenář stejně představí podle svého jak mu to vyhovuje. Sice vám autorka nabídne krátký popis, ale ruku na srdce. Kdo si tak ta místa bude představovat (klopím oči a dělám, že tady nejsem)? 

Přátelství znamenalo stát se svědkem pomalého odkapávání trápení jiného člověka, dlouhých období nudy a občasných triumfů. Znamenalo cítit se poctěn, že se mu dodává té výsady, aby mohl být přítomen u nejhorších okamžiků jiného člověka, a vědět, že mu může na oplátku odhalit ty své.

Dlouho jsem přemýšlela, co bych měla autorce vytknout. Měla bych poznámku pouze k překladu, za který ale ona sama nemůže. A pak jsem si řekla, že zrovna u téhle knihy žádné chyby hledat nejde. Každý život je jedinečný a hledat chyby v knize o životě, která ale není návodem, jak život prožít, je trochu blbost. Nemyslíte?

V tomto odstavci bych měla mluvit o závěru. No. TO SI PROSTĚ MUSÍTE PŘEČÍST. Nic víc vám k tomu bohužel nepovím (jo, až tak mě ta kniha dostala a ne, nejsem v pohodě).

Byl to laskavý člověk (ačkoli k sobě nikoli), jemný v chování i mluvě, a přece v té soudní síni veškerá jeho jemnost jakoby shořela na popel a zanechala po sobě cosi brutálního a studeného.

Obálka je jako vždy elegantní a hezky ladí s dalšími knihami z edice Světové knihovny Odeonu. Na první pohled sice působí optimisticky, ale nenechte se zmást. Nese v sobě důležitá poselství a těžké životní situace, které se mohou stát naprosto každému. 

Malý život doporučuji naprosto každému. Tohle je něco, co by prostě nemělo zůstat bez povšimnutí. Je tedy lepší, když je čtenář trochu starší. Je to celkem těžké čtení a mladší čtenář by nemusel příběh tolik ocenit a vůbec by se mu titul nelíbil (tím ale nechci nikoho odrazovat!).

Moje hodnocení

1. Sny se mají plnit...

Knížka bezprostředně spojená s italským bestsellerem Osm hor. Spojuje v sobě deník, filozofickou meditaci, ale stejně tak i cestovní zápisky. Tento příběh v nás vyvolává otázky po smyslu samoty, přátelství a vztahu k okolnímu světu. Protagonista novely je osamělý třicetiletý muž. V dětství si vytvořil silné pouto k přírodě, které mu teď však chybí. A tak znenadání učiní radikální změnu: Pronajme si horskou chatu ležící ve výšce kolem 2000 metrů a začne tam žít život, o kterém vždycky snil. Život v téměř absolutní samotě, narušované leda několika málo místními lidmi, život ve společnosti zvířat a knih. Tak se mu podaří znovu objevit své vnitřní já a pochopit vztah člověka k přírodě… Dílo přímo odkazuje na slavné práce takových autorů, jakými byli Henry David Thoreau nebo John Muir.

I když to trvalo už přes měsíc, stále jsem se probouzel uprostřed noci se všemi smysly v pozoru... - ukázka z knihy

2. Jak vznikají lidské problémy?

Název: Pouta

Ten zvuk se objevuje uprostřed noci čím dám častěji.Zpočátku si myslel, že přichází zvenčí. Vstával. Šel do kuchyně, zkoumal kuchyňské spotřebiče, potrubí v koupelně, otvíral dveře na chodbu. A pak mu to došlo. Ten zvuk je v jeho hlavě. Když konečně ustane, spánek se už nevrátí.

3. Může příroda uzdravit lidskou duši?

Název: Vyšlapaná čára

Jako malá jsem věřila, že ta červenka je můj anděl strážný. Představa okřídlených holčiček se žlutými vlasy v miniaturních svatebních šatičkách se mi vůbec nezamlouvala, ale přece jsem si přála mít nějakou nečlověčí bytost, která nade mnou bdí, tak mi připadalo přirozené, že by můj ochránce mohl být právě ptáček.

4. Restaurant - místo, kde můžete rozehrát svou hru

Název: Restaurant The Hills

Může se směle rovnat standardu Great European, ale je až moc omšelá, moc zašlá, aby se dala srovnat s nedostižnou grandeur na kontinentě.

Děj

Hodnocení

„Bylo mi potěšením jako vždycky,“ prohlásil Alobalák. „Jasně, díky,“ řekl jsem. „Veselé Vánoce!“ „Kéž vás prasata osudu donesou na svých křídlech bezpečně domů.“

To se mi líbí, že chodí s někým, kdo se jmenuje stejně jako skvělý vánoční moučník - i když sám je vlastně Žid.

Moje hodnocení

Děj

„A už to tady máme zase,“ povzdechl si Ashby. „Vážně by tě zabilo, kdybys aspoň jeden den nemluvila o sprosťárnách?“ „To třeba já o žádnejch sprosťárnách nemluvím,“ řekl Jenks. „O Vězeňské planetě 7 jsem se ani nezmínil.“

Anotace trochu mylně napovídá, že hlavní hrdinkou je Rosemary. Pravda to do jisté míry je, ale ve skutečnosti všichni členové posádky se nakonec dostanou ke slovu. A také díky jejich pohledu se dozvídáme veškerá jejich tajemství, která nakonec stejně vyjdou na povrch. Některé postavy o nich vědí, pro ty ostatní nastává menší šok (a pro nás, coby čtenáře, samozřejmě taky). Bonusem je, že si všechny zamilujete úplně stejně. I když působí asociálně, dokážou být nevrlí... Stejně jim podlehnete, já to vím! A když ne, disponují zajímavým smyslem pro humor, který zabere (prostě musí!) i na ty odolnější. 

Jak jsem už napověděla někde výše, celý příběh se převážně odehrává ve vesmíru, kterým plují na lodi Poutník. Zní to jako nuda? Tak u téhle knížky se rozhodně nudit nebudete. Celá parta zažije občas dost krušné chvíle. Vesmír totiž nezabydleli jen lidé. Je tu velká spousta ras, která se lidem vůbec nepodobá. Nemusíte se ale bát - někteří ani nekoušou (nemají totiž čím, ale psst). Přesto nikdy nevíte, komu rupne v mozkových buňkách a přijdou konflikty na nože (čti vesmírný zbraně, který ani moje fantasie nepobírá). 

Černá díra byla dokonalým místem pro rozjímání o smrti. Nic ve vesmíru nemohlo trvat věčně. Ani hvězdy. Ani hmota. Nic. 

1. Nakonec i ve škole může být zábava

Název: Ředitel a hydra

Děti na svět přicházejí se schopností divit se a kouzlit. Školní systém z nich dokáže efektivně vypudit obojí. Tedy až na jednu dobře ukrytou základku. I ta je však v neustálém ohrožení - hydra s razítkem už čeká.

2. Z jedné i druhé strany zákona

Název: Sejf

I kasaři a mafiáni někdy zatouží konat dobro

3. Jak tři události mohou změnit celý svět

Autor: N. K. Jemisin

Páté roční období je silný epický román o objevování, bolesti a žalu v krajině mnohokrát rozbitého světa a s postavami, které jsou samy velmi zničené a plné rozporů. Tento román od svých čtenářů něco vyžaduje, ale pak je za to bohatě odmění: je to jedna z knih, které se po hlubším promyšlení a opětovném přečtení stávají ještě působivějšími. (SFFWorld)

4. Úvod do světa s vůní Afriky

Název: Kdo se bojí smrti

5. Pokračování geniálního sci-fi debutu

Název: Dvě místa na slunci

6. Knih s africkým prostředím není nikdy dost

Název: Děti krve a kostí

Adeyemiová vypráví příběh, který je prostoupen magií a zároveň odsuzuje apatii tváří v tvář nespravedlnosti. Propracované postavy, ohrožené hodnoty a kaleidoskopický příběh strhnou čtenáře stejně jako tempo, které míří k závěru, jenž přináší stejné množství otázek jako odpovědí. (Publishers Weekly)

7. Na závěr něco pro ty nejmenší

Název: Alenčin sen aneb Jak funguje mozek?

Rada pro rodiče: přečtěte si tuto knížku dřív, než to udělají vaše děti. Jinak vás ve znalostech hravě předčí!