Bookish journey

Autor: Petra Soukupová

Žánr: pro děti a mládež

Nakladatelství: Host

Počet stran: 216

Série: -

Mila, Petr, Katka a Franta jsou divní. Nebo si to o nich aspoň ostatní myslí.

Desetiletá Mila má ráda zvířata — zvlášť hmyz a ze všeho nejvíc pavouky. Taky se umí „ztratit ze světa“. Když se na něco soustředí, všechno ostatní pro ni přestane existovat.

Petr chodí do čtvrté třídy, ale vypadá na prvňáka. Umí skvěle kreslit a v noci nemůže spát. Bojí se totiž tmy. Vlastně ne tmy, ale toho, co se v ní skrývá. A když už usne, zdají se mu hrozné sny.

Katka nemá žádné kamarády, připadá si tlustá a ošklivá. Bojí se mluvit s lidmi a šťastná je jenom tehdy, když si čte.

Franta má nemocné nohy a musí chodit o berlích. Je naštvaný na své postižení a bývá na lidi zlý. Baví se natáčením videí na YouTube, hlavně takových, v nichž provokuje ostatní.

Tihle čtyři se náhodou potkají. Na začátku nejsou ani přátelé, spíš divné děti, co spolu tráví čas. Pak ale společně naplánují útěk z domova a zažijí něco, na co se nezapomíná.

Pustila jsem se do audio podoby na doporučení kamarádky a moc jí tímto děkuji, že mi ji doporučila. Asi bych se ke Klubu jinak nedostala a minula by mě, což by byla takto zpětně velká škoda. Taky mám pocit, že kdybych knihu četla klasicky z papíru, neměla by takové kouzlo. Některé věci je prostě lepší poslouchat a tuhle audio doporučuji všemi deseti. Je vhodná i pro ty, kteří této formě čtení moc neholdují, ale přesto by tomu chtěli dát šanci - především je relativně krátká a já ji zhltla za jediný den. 

Mnohdy to dospělým ani nedojde, ale do určité míry se děti potýkají s různými problémy, které je ale můžou ovlivnit do konce života. A mnohdy o tom ani neví. Začíná se to řešit čím dál více a Petra Soukupová tomu významně pomohla. Klub divných dětí vlastně není o divných dětech, jen prostě nezapadají mezi většinu a schytávají to od nich. Přemýšlí nad věcmi, na které je možná ještě čas. Přesto se tito "outsideři" mezi dětmi najdou a stanou se dobrými přáteli, kteří se rozhodnou pro velký krok, který jim vlastně změní život. 

Je vlastně neuvěřitelné, jak autenticky hlavní postavy působí. Autorka si moc hezky pohrála s tím, jak vůbec děti přemýšlejí a jejich psychikou. Ještě o několik levelů celkový dojem vylepšila audio verze, protože všichni ji namluvili naprosto skvěle. To, jak vkládali do charakterů nechápavost, nevěřícnost či rozhořčení, bylo úžasné a já prostě nemohla přestat poslouchat (den před didaktickým testem z českého jazyka, ehm). 

Vím, moc jsem tu toho nesdělila. Klub divných dětí mi po měsíci stále vězí v hlavě a stojím si za tím, že by si je měl poslechnout/přečíst každý. Doporučuji jak mladším, tak starším čtenářům, protože každý si z toho odnese něco. Ujištění, že není divný nebo pochopení pro děti, které nezapadají do kolektivu. Velmi brzy se k poslechu vrátím, což už samo o sobě něco znamená (já a čtení/poslouchání knih podruhé nejsme moc kamarádi). 

Originální název: The Last Days of Rabbit Hayes

Autor: Anna McPartlin

Žánr: román pro ženy

Nakladatelství: Host

Počet stran: 456

Série: -

Umírání přece není konec světa!

Rabbit Hayesová patří mezi šťastlivce. Miluje svůj obyčejný život a neobyčejné lidi v něm: svou dceru Juliet, odvážnou za všech okolností, svou pestrou, svéráznou rodinu a jediného muže, který má v jejím obrovském srdci místo, Johnnyho Faye. Rabbit hýří báječnými nápady plnými hudby, lásky a životního elánu. Má plány pro celý svět — ale ten si pro ni připravil něco jiného: zhoubnou diagnózu.

Rabbit se však nevzdává. Sebere veškerou svou lásku a vnitřní sílu a slíbí si, že nemoc překoná. Bude bojovat až do posledního dechu. Je přece Hayesová a bude žít, dokud nezemře.

Musím říct, že na mě anotace zapůsobila natolik, že kniha zůstala na to-read listu kolem roku, což je po všech těch čistkách velký úspěch. Čekala jsem, že autorka pojme tohle téma trochu odlehčeněji a sem tam nebude chybět ani humor. No - ano i ne. Poslední dny Rabbit Hayesové určitě nepatří k těm nejvážněji pojatým titulům zpracovávajícím motiv rakoviny, najdou se pasáže, u kterých se pousmějete. Přesto nejsem úplně spokojená s tím, co jsem dostala. 

Příjemně mě překvapil fakt, že se autorka věnuje i dalším důležitým tématům, které jsou mnohdy zpracovány vtipnou nebo alespoň odlehčenou formou. Čtenář určitě ocení i fakt, že v knize nejde pouze o pocity Rabbit - nahlíží do myšlenek i ostatních členů rodiny, blízkých přátel a řeší se také vztahy mezi nimi. Důraz není kladen jen na to špatné, pesimistické, ale i na krásné vzpomínky všech postav. Střídají se emotivní části s těmi vtipnými, což také významně pomáhalo udržovat pozornost při čtení.

No a když už jsme u toho střídání něčeho, připravte se, že se tu střídá minulost s přítomností. Než mi to došlo, uběhlo několik procent, kdy jsem byla opravdu zmatená. Chybělo mi nějaké označení - ať už titulek nebo odlišení písmem. 

Takových charakterů mnoho nebylo, konkrétně pouze dva. Od samého začátku jsem si velmi oblíbila Johnnyho i Juliet. Oba byli velmi osobití a něco ve mě zanechali. Nedokážu přesně říct, proč jsem si je tak oblíbila, ale pro mě šlo o tahouny příběhu, který mě moc nebavil. K Johnnymu mám trochu komplikovanější vztah. Získal si moje srdce od prvního do posledního okamžiku, takže trochu více rozeberu druhou z výše uvedených postav.

Juliet je mladá dívka, která ztrácí před očima svou milovanou maminku. Neskutečně mě dojímal vztah, jaký mezi sebou ty dvě měly. Svým způsobem se pro ni obětovala, protože jí chtěla pomoct a ulehčit, když to šlo. Znaly se tak, jako málo která dcera s matkou a člověku drásá srdce, když se něco tak krásného pomalu a jistě zpřetrhává. Je tu moc hezky nastíněno, jak Juliet vlastně přicházela o ty klasické věci, které patří k dětství. Jí to vlastně ale ani nevadí, protože svou matku zbožňuje nadevše a udělala by pro ni cokoli.

S politováním musím konstatovat, že i přes všechny ty skvělé věci, které jsem výše uvedla, pro mě byla tahle kniha prostě MEH. Po dočtení ve mě nebyly vůbec žádné pocity - tentokrát to nemyslím v tom špatném slova smyslu. Jen k tomu vlastně nemám moc co říct. Titul bych doporučila převážně lidem, kteří by chtěli začít číst knihy s vážnějšími tématy, protože jak jsem zmínila, je tu i humor a další odlehčující prvky.

Mirjem pochází z rodu lichvářů, avšak její otec ve svém řemesle zrovna nevyniká. Každému rád půjčí, ale pak si neumí říct o splátky, takže se rodina nachází na pokraji chudoby — dokud Mirjem nezakročí. Obrní se před prosbami vesničanů, vydá se vymáhat dluhy a zjistí, že je pro to jako stvořená. Když jí dědeček dá měšec stříbrňáků, přinese mu ho zpátky plný zlata.

Brzy se rozkřikne, že dokáže proměnit stříbro ve zlato. To ale přiláká pozornost krále Staryků — bytostí, které přicházejí s prvním záchvěvem zimy a prahnou po zlatě. Tím se dá do pohybu řada událostí, jimž spolu s Mirjem čelí vesnická dívka Wanda, která pro ni pracuje, protože její otec si nemůže dovolit zaplatit dluh, a šlechtična Irina, kterou chce otec provdat za mladého cara. Jenže ani car Mirnatius není tím, čím se zdá být.

... ale nebylo a já jsem z toho opravdu smutná jako už dlouho ne. Čekala jsem na překlad a těšila se na něj jako malá holka a když došlo na čtení, většinou jsem si ho užívala, přesto má V zajetí zimy dost zásadní nedostatky, které tu hodlám zmínit.

Skvělé prostředí

Postavy jako velký pilíř

Ale i královna fantasy se může utnout...

Závěrem

Moje hodnocení: 3,5/5

V lednu jsem si nemohla ujít autorčinu nejnovější knihu Vrány (článek najdete tady), která mě naprosto odrovnala. Proto jsem se rozhodla, že bych chtěla zkusit další knihy a volba padla na Sítě, které všichni doporučovali jako dobrý start. Takže jsem tady a tohle je o Síti. Hezké počteníčko.

Slovo na úvod

Povídka o Kristýně

Povídka o Karolíně

Povídka o Nadě

Slovo na závěr

Moje hodnocení: 4/5

Komorní příběh, který končí tam, kde začíná tma

Dvanáctiletá Bára se právě nachází na prahu dospívání. Projevuje se u ní výtvarné nadání, ale také živelná a občas nezvladatelná povaha. S nástupem puberty se konflikt mezi její spontánností a touhou matky po nekomplikovaném životě dramaticky prohlubuje. Zvlášť v kontrastu s její o něco starší, poddajnou sestrou. Čím více chce Bára svou přirozenost realizovat, tím úporněji se její okolí snaží tyto nesrozumitelné a průměru se vymykající potřeby ovládnout. Jejího talentu si všimne mladý učitel výtvarné výchovy přezdívaný Frodo, který jí nabídne citlivou oporu v boji s nároky rodiny, jež pod fasádou vnější spořádanosti ukrývá i velmi temná místa. Jenže Bára svoji válku v zákopech nerozumění stále prohrává. Jedinými spojenci se jí tak stávají vrány hnízdící před okny v parku. Vrány, které zpřítomňují přirozenou pudovost prostupující zvířecí i lidské životy. Svět, na který se Bára stále mocněji napojuje. Nabídne jí někdo opravdovou pomoc? Existuje ještě nějaké východisko?

Už je to celkem chvilka, kdy jsem Vrány dočetla, ale stále nemám moc slov, kterými bych vyjádřila své pocity - už teď vím, že tenhle článek bude dost citově zabarvený, ale já si nemůžu pomoct. Tohle bylo dokonalý, jak jen silnej příběh s takovými problémy může být.

Asi nějak takhle

Kniha pro každého, i když možná taky ne

Slova na závěr

Moje hodnocení: 5/5

Hezký den knihomolové,

nakladatelství Host je každým rokem jedno z mála nakladatelství, které vydá ediční plán ještě v první polovině ledna. Určitě neuniklo nikomu z vás, ale chtěla bych vám představit mých pět nejočekávanějších knih. Nebudu zdržovat a jdeme na to. :)

Vrány od Petry Dvořákové

Komorní příběh, který končí tam, kde začíná tma, jistě patří k tomu nejlepšímu od spisovatelky úspěšných románů Dědina a Chirurg. 

Dvanáctiletá Bára se právě nachází na prahu dospívání. Projevuje se u ní výtvarné nadání, ale také živelná a občas nezvladatelná povaha. S nástupem puberty se konflikt mezi její spontánností a touhou matky po nekomplikovaném životě dramaticky prohlubuje. Zvlášť v kontrastu s její o něco starší, poddajnou sestrou. Čím více chce Bára svou přirozenost realizovat, tím úporněji se její okolí snaží tyto nesrozumitelné a průměru se vymykající potřeby ovládnout. Jejího talentu si všimne mladý učitel výtvarné výchovy přezdívaný Frodo, který jí nabídne citlivou oporu v boji s nároky rodiny, jež pod fasádou vnější spořádanosti ukrývá i velmi temná místa. Jenže Bára svoji válku v zákopech nerozumění stále prohrává. Jedinými spojenci se jí tak stávají vrány hnízdící před okny v parku. Vrány, které zpřítomňují přirozenou pudovost prostupující zvířecí i lidské životy. Svět, na který se Bára stále mocněji napojuje. Nabídne jí někdo opravdovou pomoc? Existuje ještě nějaké východisko?

Vrány jsou pro mě jediná česká beletrie, kterou si opravdu hodlám přečíst. Zajímá mě příběh dvanáctileté Báry, který nespadá do žánru YA. Kniha vyšla už v lednu, takže si ji můžete přečíst už teď, pokud vás zaujala.

EDIT: Dočteno a nemám slov, stále. Tohle si přečtěte, prosím.

V zajetí zimy od Naomi Novik

Pohádková fantasy inspirovaná slovanským folklorem od  autorky Ve stínu Hvozdu 

Mirjem pochází z rodu lichvářů, avšak její otec ve svém řemesle zrovna nevyniká. Každému rád půjčí, ale pak si neumí říct o splátky, takže se rodina nachází na pokraji chudoby — dokud Mirjem nezakročí. Obrní se před prosbami vesničanů, vydá se vymáhat dluhy a zjistí, že je pro to jako stvořená. Když jí dědeček dá měšec stříbrňáků, přinese mu ho zpátky plný zlata. 

Brzy se rozkřikne, že dokáže proměnit stříbro ve zlato. To ale přiláká pozornost krále Staryků — bytostí, které přicházejí s prvním záchvěvem zimy a prahnou po zlatě. Tím se dá do pohybu řada událostí, jimž spolu s Mirjem čelí vesnická dívka Wanda, která pro ni pracuje, protože její otec si nemůže dovolit zaplatit dluh, a šlechtična Irina, kterou chce otec provdat za mladého cara. Jenže ani car Mirnatius není tím, čím se zdá být.

Ve stínu hvozdu je první knihou, která u nás od autorky byla přeložená. Pro mě to je jedna z nejlepších knih vůbec, nejen za minulý rok. Na její další titul se opravdu moc těším a myslím, že v tom nejsem sama. V zajetí zimy vychází na začátku března, tedy přesně rok od VSH.

Závěrečný díl epické fantasy trilogie Draconis Memoria 

Kovolodní obchodní syndikát stovky let poháněla krev draggů — a chránili ho Krvožehnaní, hrstka lidí, kteří dokázali krev pít, a v důsledku toho disponovali děsivými schopnostmi. Nyní však hrozí, že právě to, co korporátní svět vyživovalo, způsobí jeho zkázu. 

Povstal dragg nepředstavitelné síly a teď stojí v čele armády zvířat a lidí. Claydon Torcreek, Lizanne Lethridgová a Corrick Hilemore operují v různých končinách světa, avšak nyní se spojili v touze porazit Bílého dragga a Zkažené, které vede. 

Samo lidstvo čelí smrtelnému ohrožení, protože ve válce s Bílým draggem se za svobodu platí krví a ohněm. Ale s pomocí starobylého vědění, revolučních technologií a neočekávaných spojenců má dosud jakousi naději. Záchrana světa si ale bude žádat oběti.

Pokud jste četli předchozí dvě knihy, asi by vás neměl minout ani ta poslední, Říše popela. Obálka i anotace slibují velké napětí a snad se dočkáme i rozuzlení, jak to vlastně celé dopadne. Titul si můžete zakoupit ve druhé polovině května.

Druhý díl epické fantasy série Licanius 

Po ničivém útoku byla pro všechny Augury vyhlášena amnestie, takže směli vyjít z úkrytů a otevřeně se postavit temným silám, které hrozí Andaře. Davian a jeho noví spojenci spěchají na sever směrem ke stále slabší hranici, avšak nové hrůzy, s nimiž se cestou setkají, naznačují, že jejich povolání možná přišlo příliš pozdě. 

Davianův spojenec v hlavním městě, nový Strážce severu, bojuje s vrahy a odhaluje nebezpečné politické tajemství. Mezitím Asha začíná potají vyšetřovat, proč zmizely Stíny. A Caeden závodí s časem, aby splnil svou zrádnou smlouvu s Lythy. Když se mu ale vracejí vzpomínky, začíná si uvědomovat, že rozdíly mezi dvěma stranami v této pradávné válce nemusí být tak zjevné, jak se zpočátku zdálo…

Stín věcí ztracených byl za mě docela průměr. Sérii chci dát ale ještě šanci, protože má potenciál a věřím, že druhý díl bude mnohem lepší. Ozvěna věcí budoucích vychází na přelomu února a března, to je už za chvilku, juj. Připravte se, že půjde o pořádnou bichli, takže o zásobu čtení nebudete mít nouzi.

Superhrdinský thriller z českého prostředí 

Superlidé existují. Ale žádný z nich není superhrdina. 

Nikdo na začátku jednadvacátého století nepotřebuje nadšence ve spandexu a pláštěnkách, kteří by se po nocích honili za zločinem. Zato po supershowbyznysu se lidé můžou utlouct. 

Ve světě, kde jsou superschopnostmi obdařené Mety světovými celebritami — nebo preventivně stíhanými nepřáteli státu —, nechce být Lenka Křížová ničím z toho. Je to zkrátka holka, která si chce odchodit vysokou, utratit alimenty a občas pomoct kamarádce u zkoušky svými mimickými schopnostmi. O slávu ani o davy fanoušků se nikdy neprosila. 

A přesto se zdá, že jednoho má.

Asi nejočekávanější knihou je nepřekvapivě ta od Pavla Bareše. Ten nám přináší příběh naprosto mimo Projektu i Dětí a na jednu stranu - proč ne? Je super, když autor trochu prostřídá žánry a třeba mu Meta vynese ještě větší úspěchy (jestli je to možné). Tradičně si knihu můžete pořídit v druhé polovině dubna.

Tak jo, to je ode mě opravdu všechno. Budu moc ráda, když mi do komentářů napíšete, jestli se na některou z těchto knih chystáte. Mějte hezký zbytek dne, nejlépe strávený s knihou.

Už delší dobu jsem si chtěla přečíst zase něco od českého autora a už od vydání Organické oprátky jsem tak nějak věděla, že tohle si chci přečíst. Dokopal mě k tomu článek v Pevnosti, kde měl autor zveřejněn rozhovor a bylo rozhodnuto. Moc bych chtěla poděkovat Palmknihám za laskavé poskytnutí knihy k recenzi.

Co říct na začátek - je to prostě steampunková jízda od začátku do konce. A když jsme u těch prvních stránek, tak ty budou chvíli dělat neplechu. Ze začátku jsem vůbec netušila, co se děje - autor vás doslova hodí do vody a plavte si. Naštěstí tak po deseti až dvaceti stranách si zvyknete na tempo i hlavního hrdinu (spíš jenom možná). K postavám se rozepíšu až později, bude to kapitola sama o sobě. Navíc mohla být anotace trochu víc tajemnější. Po dočtení knihy mi přijde, že odhaluje trochu víc, než by měla - proto jsem vám ji chytře dala až na konec článku.

Kovbojka s příchutí strojů

Rust - zabíjející mašina a zrzka, která měla tu smůlu a potkala ho

V podstatě to tak doopravdy je, ale pouze na začátku. Tahle dvojka se velmi rychle spřátelí a začne to mezi nimi trochu vřít (něco jako láska). Od první strany, kdy se poznají je vidět, že si prostě sedli - stejný smysl pro humor, trochu krušná minulost, která je v podstatě také stmeluje a pár dalších aspektů. Ovšem tady už nacházím pár nedostatků, které se nedají přehlédnout a jít bez povšimnutí k dalšímu bodu.

Jak jsem zmínila výše, jako čtenáři máme možnost se podívat do minulosti postav - co mají zhruba za sebou, co je tak nějak tvarovalo (proč se chovají tak, jak se momentálně chovají atd). Trošku to ale stagnuje v přítomnosti. Všechno, co řeknou, jsou takový ty děsně cool hlášky, které máte chuť si zalepíkovat, smějete se jim, ale to je tak nějak všechno (mimochodem ty vás pak začnou už trochu vytáčet). V polovině knihy se zarazíte a zjistíte, že postavy nemají žádný vývoj dopředu a "stojí na místě". Tak, jak jste je potkali na začátku, tak je na konci opustíte (neberu v potaz "romantickou" linku). Ovšem co můžu fakt pochválit, je kontrast prostředí (začíná být dusno, přichází nějaká změna) vs nálada mezi Rustem a zrzkou (trochu odlehčující).

Co ta poslední část?

Do konce druhé části jsem byla maximálně spokojená a vypadalo to, že knize dám dokonce plný počet. I když se autor vezl na vtipných hláškách, které měly celý příběh utáhnout. I přes tenhle drobný nedostatek jsem byla odhodlaná tomu dát tohle hodnocení. Dokud nepřišla třetí část. Nikdy jsem nečetla knihu, kde byl tak hrozný konec (bavíme se tedy o nějakých šedesáti stranách). Nic tak zmateného jsem snad nikdy nečetla. Poslední část jsem dala celkem dvakrát a stále nechápu, jak se některé události vůbec staly, proč se staly a co to mělo jako znamenat. Přišlo mi, že posledních šedesát stran napsal někdo úplně jiný, kdo neměl o příběhu moc informací. Takže pardon, ale takhle fakt ne.

Závěr

A co lepíky/poznámky do knihy?

Anotace

Claydon Torcreek přežil cestu džunglí plnou draggů, střet s nepřátelskými kmeny i mrazivý dotyk zrady — jeho potíže ovšem teprve začínají. Bájný Bílý dragg se totiž probouzí z dlouhého spánku, hnán palčivou touhou sežehnout celý lidský svět na popel. 

Jedno město už děsivým draggovým kohortám za oběť padlo. A pokud se Clayovi, který následuje svou vizi, nepodaří odhalit dávné tajemství, budou následovat další. Clay spolu s Corrickem Hilemorem, který je nyní kapitánem na lodi Mimořádná s její nesourodou posádkou, vyplouvají do ledových jižních moří čelit nepředstavitelným nebezpečím. 

Krvožehnaná agentka Lizanne Lethridgová musí proniknout do útrob císařského vězeňského města, aby mu vyrvala jeho tajemství a zažehla oheň revoluce. Na scénu se jako nedobrovolný otrok Bílého dragga vrací Sirus, který si však stále v srdci uchovává svou lásku. 

Svět se svíjí v plamenech a naši hrdinové nesou na bedrech břímě osudu lidského rodu.

Úvod

Tenhle článek chci pojmout trochu jinak. Mnohostránkové knihy jsou fajn, hlavně pro fanoušky fantasy žánru, ale když dojde na cestování, už to tak fajn není. Jednou takovou "bichličkou" je i Legie plamenů a přesně tento problém jsem také řešila. Do knihy jsem se chtěla pustit už delší dobu, ale moje taška se už bez ní i tak prohýbala. Moc děkuji Palmknihám za to, že mi titul poskytli k recenzi, i když ho mám doma v té papírové verzi. 

Přenosnost

Jedná se už o třetí díl z této série, tudíž se tu vyskytují spoilery z předchozích knih. Čtení na vlastní nebezpečí. :)

Bobové založili už dost kolonií na to, aby lidstvo nevymřelo. Avšak žabomyší války politiků patří k nesmrtelným lidským nešvarům. Brazilské sondy se navíc pořád pokoušejí zlikvidovat všechny své konkurenty. A kromě toho se Bobové pustili do boje se starší a mocnější rasou, která má obrovskou chuť k jídlu a poněkud výbušnou povahu.

Bobové však pobrali zhruba tolik disciplíny jako houf divokých koček a některé z mladších kopií se zajímají spíše o vlastní lokální problémy než o boj s Druhými.

Spása ovšem možná přijde z nečekaného zdroje. Dvojice Bobů osmé generace v hlubokém vesmíru něco objevila. Pokud chtějí zachránit Zemi a vlastně i celé lidstvo, stačí jenom nečekaný nález co nejrychleji dopravit do sluneční soustavy. Než do ní přiletí Druzí.

Závěrečný díl zábavné scifi trilogie Bobiverzum.

Krásný den všem knihomolům, 

jistě jste postřehli, že jsem za celý červen nenapsala žádný článek. Ani se čtením to nebylo nijak slavné, přesto je těch knih na recenze poměrně dost a jelikož jsem přirozeně líná, rozhodla jsem se sepsat shrnující článek. Za celý měsíc jsem stihla přečíst pouze pět knih, z toho některé jsem měla rozečtené z května.

"Okecávací" úvod tedy máme za sebou a jdu rovnou na knihy.

Autor: Guillaume Bailly

Žánr: světová literatura, humor

Nakladatelství: Kontrast

Počet stran: 320

Série: -

Na začátek je dobré napsat, že je kniha napsaná formou velmi krátkých povídek (některé se vejdou i na jednu stránku). Je známo, že francouzský humor je odlišný od toho našeho. Pokud to ještě vůbec jde, je ještě sušší a o něco méně pochopitelný. Některé povídky byly velmi vtipné, zasmála jsem se absurdnosti a hlouposti lidí. Byly tu ale i takové, které dle mého názoru naprosto poztrácely pointu. Od textu očekávám, že si z něj vezmu nějaké ponaučení a tady to bohužel někde chybělo. Oceňuji doplňkové informace v rámečcích a různé myšlenky, které opravdu vedou čtenáře k zamyšlení. 

Hodnotím tedy lehce nadprůměrně 3/5.

Autor: Marie Rutkovski

Žánr: fantasy

Nakladatelství: Fragment

Počet stran: 384

Série: Kletba vítězů, 2. díl

První díl se mi fakt líbil. Aby taky ne, když jsem ho zařadila mezi desítku nejlepších knih minulého roku. Logicky jsem měla od pokračování velká očekávání. Do Zrady vítězů jsem se nepustila hned po vydání, ale sledovala jsem recenze a názory lidí s podobným vkusem. Těm se kniha moc nelíbila a já se začala bát, že i pro mě to bude zklamání. 

Naštěstí tomu tak ale nebylo. Ani nevíte, jak moc jsem si čtení téhle pecky užila. Spousta lidí kritizovalo nedostatek akce či nějakého zásadního posunu v ději, ale proč? Aby byla série celkově dobrá, musí čtenář pochopit svět, politický systém, jak to chodí mezi velkými zvířaty a mnoho dalších věcí. Něco z toho bylo naznačeno už v jedničce, ale to neznamená, že to musí stačit. 

Hodnotím 5/5. Stručně a jednoduše - je to pecka!

Nesvá

Hodnocení

Rekonstrukce

Hodnocení

Na tuhle věc jsem přišla hlavně díky tomu, že vyšlo u Hostu. Poctivě jejich ediční plán sleduji a na jejich knihy se vždy těším, protože je to taková "menší záruka" kvality, když už u nich něco vyjde. Už jsem se taky jednou dvakrát spálila, ale šlo opravdu jen o výjimky. 

Bohužel mne ale Rekonstrukce zklamala. Čekala jsem příběh, který se bude vyvíjet trochu jiným způsobem, což byl asi největší problém. Moc tomu ale nepřidala ani hlavní hrdinka, která  všechny tou tragickou událostí zahlcovala i po několika letech. Působila postupem času čím dál otravněji, až jsem myslela, že knihu ani nedočtu. A ten konec? Na mě až moc melodramatický. Autorka se asi snažila dát čtenáři lepší příklad. Mno. Nevím.

Podtrženo a sečteno - tohle bylo fakt slabý. 2/5

Autor: Adrian J. Walker

Žánr: sci-fi

Nakladatelství: Omega

Počet stran: 480

Série: -

Co si budeme - ta obálka vás zaujme ať už chcete nebo ne. Je praštěná a skvělá zároveň. Právě díky ní jsem si knihy všimla. Po přečtení anotace pak bylo jasné, že tohle si prostě potřebuji přečíst. Stand alone sci-fi (aspoň podle Databáze knih), který taky potřebujete! Neříkám, že je to přelomové dílo, ale má v sobě jisté kouzlo, které by mohlo zaujmout mnoho čtenářů. 

Je vidět úžasný vývoj hlavní mužské postavy. Jak se z naprostého introverta, který nesnáší lidi (jeho jediným přítelem je jeho pes) stává člověk, který začíná bojovat za práva a svobodu ostatních. K tomuhle dostanete jako bonus náhled do mysli jeho věrného přítele. A tohle. Tohle. Je fakt skvělý. Pokud se ani jednou nezasmějete, bude asi něco špatně. Autor se v těchto kapitolách pořádně odvázal - jeho myšlenky jsou předloženy bez jakéhokoli obalu a nebojí se použít ani nějaké to sprosté slovo.

Asi je jasný, že to budu hodnotit dost pozitivně a tento fakt potvrzuji konečnými 4/5. Doporučuji!

Thunderhead

Zmizení Sáry Lindertové

Hodnocení

Hezký den knihomolové,

jelikož nedávno vyšel ediční plán od nakladatelství Host, přináším vám mé knižní tipy pro vás. Musím říct, že to bude hodně zajímavé zakončení roku, jelikož vyjde spousta skvělých a zajímavých knížek. Věřím, že si dokáže každý vybrat. Tak jdeme na to.

Autor: Kristen Roupenian

Pravda je taková, že kdyby někde v kanceláři žena kousla muže, dalo by se předpokládat, že si to něčím zasloužil… 

Debutová sbírka povídek mladé autorky proplouvá mezi žánry, pohrává si s tématy, jako je gender, sex a moc, a odhaluje jejich temné i vtipné stránky. Je geniální sondou do toho, co je na ženách děsivé, i brilantním popisem hrůz, kterých se na nich dopouštějí ostatní. 

V povídkách se setkáváme s desetiletou dívkou, jejíž narozeninová oslava se nepěkně zvrtne poté, co si přeje „něco ošklivýho“; se ženou, která najde v knihovně zastrčenou knihu čar a kouzel a zhmotní touhu svého srdce; s bezejmenným naháčem či niternými myšlenkovými pochody typického „správňáka“. 

A celá sbírka jako by na nás ukazovala prstem a vyzývala nás, jen ať se cítíme nepříjemně nebo — v horším případě — ať pro to máme pochopení. Jako by říkala: „Ty to chceš, že? Ty víš, že to chceš.“

Kdybyste měli k dispozici jen sto slov denně, co byste udělali, aby vás bylo slyšet? 

Neurolingvistka Jean McClellanová tráví dny ve vynuceném tichu — omezuje ji denní kvóta sta slov. Pokud řekne jen jediné slovo navíc, projede jí tělem tisíc voltů. K moci se totiž dostala nová vláda a najednou je všechno jinak. Ale jen pokud jste žena. 

Takřka přes noc ztratilo sedmdesát milionů žen práci, zmrazili jim účty a sebrali pasy. A nejděsivější je, že dívky už se nesmějí učit číst a psát. Dříve každý denně pronesl až šestnáct tisíc slov, nyní musí ženy žít s náramkem, který jim slova počítá. 

Záhy však prezidentova bratra postihne mozková mrtvice a Jean smí pokračovat ve výzkumu poruch řeči. Odměna? Dočasné vyjmutí Jean a její dcery z přísné denní kvóty. Ale co bude dál? Jean chce svůj hlas získat zpět — kvůli sobě, své dceři i kvůli každé umlčené ženě. Tohle je jenom začátek…

Samotářská pečovatelka a nevrlý vetešník v domě plném tajemství… 

Maud Drennanová je pečovatelka, které se následkem tragické události v dětství zjevují upovídaní duchové svatých. Kromě své bytné se s nikým nestýká a plně se věnuje svému povolání, v němž nachází útěchu — dokud se neseznámí s panem Floodem. 

Cathal Flood žije v rozlehlé rezidenci plné haraburdí a divokých koček. Předchozího pečovatele dohnal do blázince a Maud je jeho poslední nadějí, že bude moci ve svém sídle zůstat. 

Nesourodou dvojici stmelí láska k irským příběhům i společná nevraživost vůči Floodovu panovačnému synovi. Jenže z temných koutů domu se začnou vynořovat rodinná tajemství a záhady, které se Maud snaží s pomocí své bytné vyřešit. Byla smrt Cathalovy krásné manželky Mary skutečně nehoda? A jak s rodinou Floodových souvisí zmizení patnáctileté školačky v Dorsetu? 

Je noc před Štědrým dnem a nemocniční chodbou kráčí žena v šedém, aby si odvedla jednoho z nás. 

Má s sebou desky se jmény nás všech: pětileté holčičky trpící rakovinou, která maluje svou oblíbenou židličku na červeno, dvacetiletého mladíka leštícího pivní sklenici v milované hospodě, pětačtyřicetiletého muže, který uhání tmou v drahém autě a hledá, do čeho by narazil. 

Někdo z nás dnes přijde o život, pokud se někdo jiný dobrovolně nevzdá toho svého. Ale nestačí pouze zemřít, protože život není jen to, co právě končí. Život je všechno to, co se stalo předtím. 

Fredrik Backman umí mistrně vylíčit lidské pochyby a vnitřní démony, aniž ztrácí smysl pro humor. Toto vyprávění je mnohem smutnější než třeba Dickensova Vánoční koleda, ale i zde najdeme naději a možnost všechno napravit — i když za velmi vysokou cenu. 

Vychází v prosinci 2019

6. Cesta do Babylonu

Autor: Josiah Bancroft

Vznešená a prastará babylonská věž je nejúžasnější div světa, sestávající z nesčetných prstencových říší naskládaných na sebe jako vrstvy svatebního dortu. Je světem géniů a tyranů, vzducholodí a parních strojů, neobyčejných zvířat i záhadných vynálezů.

A je to také letovisko, kde chce strávit líbánky ředitel malé venkovské školy Thomas Senlin se svou ženou Maryou. Krátce po příjezdu však Thomas manželku ve víru turistů, starousedlíků a podvodníků ztratí. Ve snaze ji najít se vydává na hrdinskou pouť, během které musí překonat řadu nástrah — zradu, pokus o vraždu i namířené hlavně létající pevnosti.

První díl knižní série o Thomasi Senlinovi vydal Josiah Bancroft vlastním nákladem. Cesta do Babylonu si navzdory minimální reklamě získala u čtenářů mimořádnou oblibu, a tak v roce 2018 vyšla znovu, tentokrát již v řádném nákladu. Vřelé přijetí si vysloužila i od kritiků a deník The Washington Post ji zařadil mezi pět nejlepších fantasy knih roku 2018.

Vychází v říjnu 2019

7. Město lží

Autor: Sam Hawk

Jovan navenek působí jako tichý, nenápadný mladík, který se od ostatních liší jen celoživotním přátelstvím s kancléřovým okouzlujícím, lehkomyslným následníkem. Ve skutečnosti je však mistrem jedů a bylin, vycvičeným ochutnávačem, který má za úkol chránit vládnoucí rodinu. I jeho sestra Kalina za maskou vyrovnanosti a klidu ukrývá život plný lží a tajemství — z nichž některá nezná dokonce ani sám Jovan. 

Když kancléř nečekaně podlehne neznámému jedu a hlavní město se ocitne v obležení, musejí Jovan s Kalinou vytáhnout do boje proti neznámému nepříteli a zachránit nejen následníka, ale také celé město a zemi. Postupně však zjišťují, že společnost, do níž se narodili a v níž vyrůstali, má dvě tváře a vedle krásy a civilizovanosti vládne jejich světu také tyranie a zrada. 

Nebezpečí číhá na každém kroku a starodávní duchové země se probouzejí… a velmi se zlobí.

Vychází v září 2019

8. Město uprostřed noci

Autor: Charlie Jane Anders

Vychází v říjnu 2019

Pokud vás zajímají obálky či přesné datumy pro vydání výše zmíněných titulů, určitě se mrkněte na www.hostbrno.cz kde najdete všechny informace.

Tak co, zaujala vás nějaká kniha? Všechny vypadají moc zajímavě a do všech bych se chtěla pustit. Jen najít ten čas... Mějte se krásně!